I při svém církevním povolání systematicky pěstoval ušlechtilé záliby. Byl moravským historiografem a mimořádně horlivým sběratelem a pořadatelem svatých relikvií. Celý soubor relikvií, přivezený z hradu Karlštejna, adjustoval do oltáře v Martinické kaplisvatovítské katedrály, další vystavil na oltářích či upravil pro Svatovítský poklad. Sestavil dva katalogy relikvií s jejich historií (Phosphorus septicornis,1673; Thesaurus in lucem protractus, 1674, druhý též v českém překladu).
Ve spisu Ucalegon Germaniae, Italiae et Poloniae popsal turecké výboje do Evropy. Byl také prvním, kdo pojmenoval autora nejstarší české kroniky, tak zvaného Dalimila. Za svého působení ve svatovítské katedrále se osobně stýkal i s císařem Leopoldem Habsburským.
Pobídnut svými profesory a starším kolegou Bohuslavem Balbínem zabýval se systematicky moravskou historií, roku 1663 vydal v Litomyšli latinský spis Prodromus Moravographiae, v češtině označený jako Moravopis. Ve třech svazcích se věnoval historii Moravy. Ještě v roce 1676 vydal Mars Moravicus. Tato díla byla dlouhou dobu hlavním pramenem poznání moravské zemské historie. Hlavním zdrojem informací pro sepsání Moravopisu byl desetidílný rukopis protestantského historika Pavla Skály ze Zhoře „Historie církevní“. Kvůli studiu těchto svazků navštívil Pešina třikrát české exulanty ve Slezsku.[6]
Fundátor
Pešina roku 1670 zakoupil panství Obořiště, pro něž císař Leopold I. roku 1678 udělil povolení k založení kláštera paulínů. Pešina svou fundaci závětí z roku 1680 ještě rozšířil. Klášter řádu paulínů s kostelem sv. Josefa v Obořišti byl činný až do roku 1786, kdy jej císař zrušil a panství odkoupili Colloredo-Mansfeldové.
Akt založení kláštera s portrétem T. J. Pešiny zpodobnil Jan Václav Spitzer na klenbě klášterního sálu, dále je vyobrazen v olejomalbě malíře Františka Liechtenreittera (dnes na faře) a reprodukován v grafickém listu z doby kolem roku 1750.
Smrt
Slavný rodák z Počátek zemřel na morovou nákazu při velké morové epidemii ve věku 50 let 3. srpna1680. Byl pohřben do hrobu ve svatovítské katedrále, v podlaze před oltářem sv. Cyrila a Metoděje. Náhrobní deska s rodovým erbem a nápisem byla vyjmuta při rekonstrukci dlažby kolem roku 1910, zčásti se dochovala.[7]
Dílo
Mapa lanšperského panství – nakreslil ji s vyznačením národnostního složení a požadoval, aby se v českých obcích kázalo česky a ve smíšených obcích česky alespoň každou druhou neděli.
Ucalegon Germaniae, Italiae et Poloniae: Hungaria, flamma belli Turcici ardens1663 – historie tureckých nájezdů, varování před tureckým nebezpečím.
Phosphorus septicornis, stella alias matutina...1673– Popis dějin a oslava Svatovítského chrámu, katalog relikvií.
Thesaurus in lucem Procractus, sive S. Mercurius...1674– dějiny a katalog svatých ostatků v chrámu svatého Víta a jeho pokladu.
Tomáš Pešina z Čechorodu. Mars Moravicus. Sive bella horrida et cruenta, seditiones, tumultus, praelia, turbae & ex ijs enatae crebrae et funestae rerum mutationes, dirae calamitates, incendia, clades, agrorum depopulationes, urbium vastitates, aedium sacrarum et prophanarum ruinae, arcium et oppidorum eversiones, pagorum cineres, populorum excidia, & alia id genus mala, quae Moravia hactenus passa fuit. Praha: Jan Arnold z Dobroslavína, 1677. [24], 958 [spr. 956], [16] s., [3]. Dostupné online. (lat)[nedostupný zdroj]
Prodromus Moraviographiae – vydáno r. 1663, základní vlastivědné údaje a stručný přehled dějin Moravy.
Dále napsal různé příležitostné tisky, např. k oslavě arcibiskupa Jana Viléma z Kolowrat roku 1669. Podílel se na překladu díla Martyrologium aneb Pašionál svaté římské církve, jež vyšlo s jeho podporou. Byl spoluzakladatelem a redaktorem edice Dědictví svatojanské.
↑Antonín PODLAHA, Series praepositorum, decanorum et aliorum praelatorum.... Praha 1912, s. 185–189, foto na straně 186.
Literatura
Zelený, Vácslav Vladivoj: Tomáš Pešina z Čechorodu (Životopisná studie). Praha 1887. (ČČM 1884 – 86 a též ve zvláštním otisku v Praze 1887).
Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum.... Pragae 1912, s. 183–189.
Adolf Ludvík Krejčík, Prolegomena k vydání II. dílu T.J. Pešinova díla "Mars Moravicus" I, Praha : Čes. akademie : Bursík a Kohout [distributor] , 1913.
Novější literaturu eviduje v ne zcela úplném rozsahu Lexikon české literatury 3/II. Praha 2000, s. 878–879.
Martina Bohačiaková, Historik Jan Tomáš Pešina z Čechorodu (19. 12 1629 – 3. 8. 1680), Studia historica Tyrnaviensia IX-X, 2010.