Tombak (zastarale tompach či tumpach) je označení slitinymědi (80 % – 95 %) a zinku. Tombak je tedy mosaz s vyšším obsahem mědi. Ve starších pramenech se jako tombak označují i mosazi s obsahem mědi od 65 % výše (např. tzv. „žlutý tombak“). V technické praxi se v Česku označují tombaky jako mosazi podle obsahu mědi, např. Ms 80 (s 80 % mědi). Naopak značení podle DIN nebo ISO uvádí obsah zinku, např. CuZn20.
Výroba a vlastnosti
Z tombaků se vyrábí převážně polotovary jako plechy a pásy na lisování, tažení nebo ražení. Mechanické vlastnosti těchto slitin je možné měnit v širokém rozsahu tvářením za studena. Ve vyžíhaném stavu mají pevnost v tahu 250 – 270 MPa, tažnost 50 % a tvrdost 55 – 80 HB. Tombaky s vyšším obsahem mědi (nad 85 %) mají dobrou chemickou odolnost a nejsou citlivé ke koroznímu praskání pod napětím.
Použití
Podle podílu mědi se mění barevný tón tombaku a obliba jeho použití. Termín je orientální, tradičně se používal v Číně, Persii a v Turecku k výrobě nádobí.
Šperkařství
Od počátku 19. století se tato sféra stala doménou tombaku, protože byl levný a pevný. Tombakové výrobky se dají dobře postříbřit i pozlatit a zejména smaltovat. Za rozvoj mu vděčí celá oblast kovové bižuterie. Kromě válcování, lisování a tváření plechu i drátů záleží na spojích jednotlivých dílů. Rozlišujeme výrobu tvrdě i měkce pájené bižuterie:
Tvrdě pájená bižuterie – ke spojování dílů se používá pájka s vyšším obsahem mědi a méně než 10 % zinku, někdy s příměsí stříbra, ve formě zrnek drátů, teplota tavení je do 500 do 1000 °C. Pro dokonalé spojení musí být pájené plochy čisté a zahřáté na tavicí teplotu pájky. Před okysličením je chrání tavidlo (borax – tetraboritan sodný). Pájka má formu kapek, které se nanáší kapátkem.
Měkké pájení se používá na méně namáhané spoje, není tak pevné. Na tyto spoje tombaku se používá pájka ve formě trubičky. Dříve používané pájky mohly mít až 60 % cínu a 40 % olova (složení se blížilo eutektické pájce), obsahovaly také zinek a kadmium. V současnosti je direktivou RoHS obsah olova limitován. Na podporu očištění pájených ploch je v trubičce jako tavidlo pryskyřice zvaná kalafuna. Měkké pájky v bižuterii se vyznačují nízkou tavicí teplotou do 500 °C. Mívají formu pásu drátů vyplněných tavidlem.
Dvojí i trojí barevnost může být dána různým obsahem mědi ve slitině:
72 % až 80 % Cu – světle žlutý tombak
kolem 85 % Cu – zlatý tombak, ve šperkařství, také pod obchodním názvem talmigold se užívá k výrobě žesťových nástrojů a k výrobě plášťů střel
kolem 90 % Cu – červený tombak, na šperky, pláště (pouzdra) hodinek, tabatěrky, nádobí
Literatura
Antonín Braniš, Materiály ve zlatnictví. Soluna Praha 1992
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu tombak na Wikimedia Commons
