Tomáš Dub (* 12. prosince 1967 Praha) je český politik ODS, v letech 1994 až 2002 byl starostou městské části Praha 7. V letech 2002 až 2010 byl poslancem Poslanecké sněmovny PČR a následně se stal náměstkem ministra zahraničních věcí ČR (2010 až 2014). V letech 2014 až 2018 zastával post velvyslance ČR v Japonsku a v letech 2019 až 2023 pak byl velvyslancem v Austrálii. Od září 2023 působí jako náměstek ministra pro evropské záležitosti ČR.
Biografie
Vzdělání, profese a rodina
Maturoval na Gymnáziu Na Zatlance a v roce 1992 absolvoval obor zahraniční obchod na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze a získal titul Ing..[1] V letech 1992 – 1994 pracoval na ministerstvu hospodářství, nejprve v Centru pro zahraniční pomoc v programu Phare, později se stal poradcem 1. náměstka ministra.[1]
Je ženatý, má dvě dcery Bereniku a Rebeku a syna Tadeáše.[1]
Politická kariéra
Roku 1993 vstoupil do ODS. V letech 1994 – 2002 vykonával funkci starosty Prahy 7. V komunálních volbách roku 1994 a komunálních volbách roku 1998 byl zvolen do zastupitelstva městské části Praha 7 za ODS.[2] V komunálních volbách roku 2002 byl zvolen do zastupitelstva hlavního města Praha za ODS.[3]
Ve volbách 2002 byl zvolen do dolní komory českého parlamentu (volební obvod Praha),[4] kde se ve svém prvním funkčním období věnoval činnosti v Zahraničním výboru a předsedal Podvýboru pro prezentaci České republiky v zahraničí.[5] Ve volbách 2006 svůj mandát obhájil[6] a angažoval se ve Výboru pro obranu a zastával post místopředsedy Zahraničního výboru.[7] Ve volbách 2010 opět kandidoval, ovšem přestože byl na 7. místě volební listiny, tak se kvůli preferenčním hlasům ostatních kandidátů do poslanecké sněmovny nedostal a byl až 4. náhradníkem.[8]
Svou poslaneckou kancelář měl ve stejném domě, v němž bydlí a který vlastní jeho matka. Přesto si nechal proplácet náhrady za pronájem kanceláře v plné výši, tedy 22 000 Kč. Dub argumentoval tím, že pokud by náhrada nebyla vyplácena jeho matce, dostal by ji někdo jiný. Podle novinářů z Mladé fronty, kteří oslovili několik realitních kanceláří, by nájemné mohlo být mnohem nižší.[9]
V roce 2010 se stal náměstkem ministra zahraničních věcí.[1] Ve funkci působil do roku 2014. Od října 2014 byl velvyslancem České republiky v Japonsku.[10] Post zastával do prosince 2018.[11] Od února 2019 do června 2023 působil jako velvyslanec ČR v Austrálii.[12][13]
Od září 2023 se stal náměstkem ministra pro evropské záležitosti ČR Martina Dvořáka.[14]
Reference
- ↑ a b c d Životopis [online]. tomasdub.cz [cit. 2013-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Počet obyvatel: 39 596 Osoba: Tomáš Dub [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Počet obyvatel: 1 181 610 Osoba: Tomáš Dub [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-26.
- ↑ http://volby.cz/pls/ps2002/ps111?xjazyk=CZ&xv=2&xt=3&xkstrana=22&xkraj=1 Volby do PSP ČR 2002
- ↑ http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?id=5257&t=11,3,4,2,1,13&o=4 PSP ČR 2002-2006
- ↑ http://volby.cz/pls/ps2006/ps351?xjazyk=CZ&xkraj=1&xstrana=9 Volby do PSP ČR 2006
- ↑ http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?id=5257&t=11,3,4,7,1,13&o=5 Volby do PSP ČR 2006
- ↑ http://volby.cz/pls/ps2010/ps351?xjazyk=CZ&xkraj=1&xstrana=26 Volby do PSP ČR 2010
- ↑ ŠÍDLO, Jindřich. Peníze za kancelář poslance bere rodina. Mladá fronta DNES. 29-12 2004, s. 5. ISSN 1210-1168.
- ↑ Životopis Tomáše Duba na stránkách Ministerstva zahraničních věcí
- ↑ Audience u Jeho Veličenstva císaře Akihita a Jeho Výsosti korunního prince Naruhita [online]. Velvyslanectví České republiky v Tokiu [cit. 2019-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-16.
- ↑ Velvyslanec by v Austrálii chtěl více ukázat českou kulturu. Český rozhlas, Radio Prague International [online]. 2019-08-30 [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Neformální rozlučka pana Velvyslance Tomáše Duba s krajany z Canberry [online]. Velvyslanectví České republiky v Canbeře, 2023-06-23 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online.
- ↑ ODS posílí v evropské politice. Na Úřad vlády míří nový muž. Seznam Zprávy.cz [online]. 2023-08-31 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online.
Externí odkazy