Točník – Kapucín

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Točník – Kapucín
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pod Trempskými skalami
Pod Trempskými skalami
Základní informace
Vyhlášení5. června 2024
VyhlásilKrajský úřad Ústeckého kraje
Nadm. výška520–743 m n. m.
Rozloha260,04 ha[1]
SprávaKrajský úřad Ústeckého kraje
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresMost
UmístěníČernice, Mikulovice
Souřadnice
Točník – Kapucín
Točník – Kapucín
Další informace
Kód6267
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Točník – Kapucín je přírodní rezervace ve správních územích obcí Horní Jiřetín a Nová Ves v Horáchokrese MostÚsteckém kraji. Nachází se v Krušných horách na úbočích a vrcholových partiích vrchů Kapucín a Točník. Vyhlášena byla k ochraně přírodě blízkých porostů bučin s výskytem vzácných druhů obratlovců a hmyzu.

Historie

Krušnohorské lesy byly intenzivně těženy od dvanáctého století. Během novověku došlo rozšířením borovice, modřínu a jedle ke změně druhové skladby na úkor původních listnatých dřevin. V osmdesátých letech dvacátého století byla většina porostů zatížena imisemi, v jejichž důsledku odumřely jedle bělokoré a velké plochy smrkových porostů. Nahradily je zejména výsadby smrku pichlavého, modřínu opadavého a v menší míře břízy bělokoré a jeřábu ptačího. Porosty náhradních dřevin rostou zejména ve vrcholových partiích Točníku a Kapucínu. Na svazích se relativně dobře zachovaly bukové porosty, z nichž některé jsou starší více než 200 let.[2]

Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Ústeckého kraje kraje v kategorii přírodní rezervace s účinností od 5. června 2024.[3]

Přírodní poměry

Skalní útvar u jihovýchodního okraje rezervace

Přírodní rezervace s rozlohou 260,04 hektarů leží v Krušných horách v katastrálních územích Černice u Horního Jiřetína a Mikulovice v Krušných horách. Nachází se v nadmořské výšce 520–743 metrů. Část s rozlohou 0,35 hektaru je součástí evropsky významné lokality Východní Krušnohoří.[3]

Abiotické poměry

Geologické podloží tvoří horniny krušnohorsko-smrčinského krystalinika, zejména ruly, které místy vystupují na povrch a vytváří četné skalní útvary.[4] Na vrcholu Kapucínu se nachází výchoz hrubozrnné plástevnaté muskovit-biotitické ortoruly s hrubozrnnou okatou muskovit-biotitickou ortorulou v podloží. V plástevnaté ortorule jsou patrné vrásy s decimetrovými až metrovými amplitudami.[5]

geomorfologickém členění Česka přírodní rezervace leží v Krušných horách, v jejich podcelku Loučenská hornatina a okrsku Novoveská hornatina. Z půdních typů převládají kryptopodzoly a kambizemě dystrické. Území letí v povodí Bíliny a vodu z něj území odvádějí Černický a Jiřetínský potok.[4] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází na rozhraní mírně teplé oblasti MT4 a chladných oblastí CH6 a CH7.[3] Teplejší jsou k východu orientovaná úbočí, k chladnějším oblastem patří závěry údolí potoků.[6]

Flóra

Severovýchodní okraj rezervace
Acidofilní bučina na jižním okraji rezervace

V listnatých porostech převládá buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí dalších listnáčů, především jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), habru obecného (Carpinus betulus) a dubu zimního (Quercus petraea). Pro převládající acidofilní bučiny je typické málo vyvinuté keřové a bylinné patro, které místy zcela chybí.[7]

Fauna

Ve starých stromech s dutinami byli v rezervaci nalezeni zástupci kriticky ohrožených druhů kovaříka Crepidophorus mutilatus a kovaříka fialového (Limoniscus violaceus). Kromě nich na území žije silně ohrožený kovařík rezavý (Elater ferrugineus) a zranitelný kovařík Ischnodes sanguinicollis. Trouchnivějící dutiny ve starých stojících stromech osidluje páchník hnědý (Osmoderma barnabita).[8]

Kromě hmyzu bylo v rezervaci zaznamenáno několik chráněných druhů obratlovců. Patří k nim veverka obecná (Sciurus vulgaris) a několik druhů ptáků: jestřáb lesní (Accipiter gentilis), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek šedý (Muscicapa striata) a žluna šedá (Picus canus).[8]

Ochrana přírody

Předmětem ochrany jsou suťové lesy (1 % rozlohy), květnaté bučiny (1 % rozlohy) a acidofilní bučiny (55 % rozlohy).[7] Přirozenou i umělou obnovu lesních porostů limitují vysoké stavy zvěře (jelen, srnec, daněk, muflon a prase divoké). V rámci honitby Jedlák je v rezervaci několik krmelišť, v jejichž okolí se rozšiřuje ruderální vegetace, např. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).[2] Součástí předmětu ochrany je několik druhů kovaříků, páchník hnědý, holub doupňák, žluna šedá a lejsek malý.[9] Cílem ochrany je zachování biotopů suťových lesů a květnatých bučin. V acidofilních bučinách by mělo dojít ke zvýšení objemu mrtvého a umírajícího dřeva, a tím k zachování podmínek pro výskyt na něj vázaných druhů hmyzu.[10]

Přístup

Chráněným územím nevede žádná turisticky značená trasa. Podél jeho východní hranice vede zpevněná cesta, u níž je na území rezervace zřízeno paraglidingové startovací místo.[2]

Reference

  1. Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2024-08-11].
  2. a b c MARHOUL, Pavel; ČERMÁK, Martin. Plán péče o přírodní rezervaci Točník – Kapucín na období 2024–2033 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2024-08-29 [cit. 2024-10-19]. S. 13–14. Dále jen Plán péče (2024–2033). Dostupné online. 
  3. a b c Točník – Kapucín [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. 
  4. a b Plán péče (2024–2033), s. 11.
  5. Kapucín [online]. Česká geologická služba, 1998, rev. 2009-10-07 [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. 
  6. Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. 
  7. a b Plán péče (2024–2033), s. 8.
  8. a b Plán péče (2024–2033), s. 12.
  9. Plán péče (2024–2033), s. 9.
  10. Plán péče (2024–2033), s. 10.

Externí odkazy