Přírodní rezervace Točník – Kapucín
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pod Trempskými skalami
Základní informace
Vyhlášení	5. června 2024
Vyhlásil	Krajský úřad Ústeckého kraje
Nadm. výška	520–743 m n. m.
Rozloha	260,04 ha[1]
Správa	Krajský úřad Ústeckého kraje
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Most
Umístění	Černice, Mikulovice
Souřadnice	50°34′50,64″ s. š., 13°31′10,71″ v. d.
Točník – Kapucín
Další informace
Kód	6267
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Točník – Kapucín je přírodní rezervace ve správních územích obcí Horní Jiřetín a Nová Ves v Horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v Krušných horách na úbočích a vrcholových partiích vrchů Kapucín a Točník. Vyhlášena byla k ochraně přírodě blízkých porostů bučin s výskytem vzácných druhů obratlovců a hmyzu.

Krušnohorské lesy byly intenzivně těženy od dvanáctého století. Během novověku došlo rozšířením borovice, modřínu a jedle ke změně druhové skladby na úkor původních listnatých dřevin. V osmdesátých letech dvacátého století byla většina porostů zatížena imisemi, v jejichž důsledku odumřely jedle bělokoré a velké plochy smrkových porostů. Nahradily je zejména výsadby smrku pichlavého, modřínu opadavého a v menší míře břízy bělokoré a jeřábu ptačího. Porosty náhradních dřevin rostou zejména ve vrcholových partiích Točníku a Kapucínu. Na svazích se relativně dobře zachovaly bukové porosty, z nichž některé jsou starší více než 200 let.^[2]

Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Ústeckého kraje kraje v kategorii přírodní rezervace s účinností od 5. června 2024.^[3]

Přírodní rezervace s rozlohou 260,04 hektarů leží v Krušných horách v katastrálních územích Černice u Horního Jiřetína a Mikulovice v Krušných horách. Nachází se v nadmořské výšce 520–743 metrů. Část s rozlohou 0,35 hektaru je součástí evropsky významné lokality Východní Krušnohoří.^[3]

Geologické podloží tvoří horniny krušnohorsko-smrčinského krystalinika, zejména ruly, které místy vystupují na povrch a vytváří četné skalní útvary.^[4] Na vrcholu Kapucínu se nachází výchoz hrubozrnné plástevnaté muskovit-biotitické ortoruly s hrubozrnnou okatou muskovit-biotitickou ortorulou v podloží. V plástevnaté ortorule jsou patrné vrásy s decimetrovými až metrovými amplitudami.^[5]

V geomorfologickém členění Česka přírodní rezervace leží v Krušných horách, v jejich podcelku Loučenská hornatina a okrsku Novoveská hornatina. Z půdních typů převládají kryptopodzoly a kambizemě dystrické. Území letí v povodí Bíliny a vodu z něj území odvádějí Černický a Jiřetínský potok.^[4] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází na rozhraní mírně teplé oblasti MT4 a chladných oblastí CH6 a CH7.^[3] Teplejší jsou k východu orientovaná úbočí, k chladnějším oblastem patří závěry údolí potoků.^[6]

V listnatých porostech převládá buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí dalších listnáčů, především jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), habru obecného (Carpinus betulus) a dubu zimního (Quercus petraea). Pro převládající acidofilní bučiny je typické málo vyvinuté keřové a bylinné patro, které místy zcela chybí.^[7]

Ve starých stromech s dutinami byli v rezervaci nalezeni zástupci kriticky ohrožených druhů kovaříka Crepidophorus mutilatus a kovaříka fialového (Limoniscus violaceus). Kromě nich na území žije silně ohrožený kovařík rezavý (Elater ferrugineus) a zranitelný kovařík Ischnodes sanguinicollis. Trouchnivějící dutiny ve starých stojících stromech osidluje páchník hnědý (Osmoderma barnabita).^[8]

Kromě hmyzu bylo v rezervaci zaznamenáno několik chráněných druhů obratlovců. Patří k nim veverka obecná (Sciurus vulgaris) a několik druhů ptáků: jestřáb lesní (Accipiter gentilis), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek šedý (Muscicapa striata) a žluna šedá (Picus canus).^[8]

Předmětem ochrany jsou suťové lesy (1 % rozlohy), květnaté bučiny (1 % rozlohy) a acidofilní bučiny (55 % rozlohy).^[7] Přirozenou i umělou obnovu lesních porostů limitují vysoké stavy zvěře (jelen, srnec, daněk, muflon a prase divoké). V rámci honitby Jedlák je v rezervaci několik krmelišť, v jejichž okolí se rozšiřuje ruderální vegetace, např. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).^[2] Součástí předmětu ochrany je několik druhů kovaříků, páchník hnědý, holub doupňák, žluna šedá a lejsek malý.^[9] Cílem ochrany je zachování biotopů suťových lesů a květnatých bučin. V acidofilních bučinách by mělo dojít ke zvýšení objemu mrtvého a umírajícího dřeva, a tím k zachování podmínek pro výskyt na něj vázaných druhů hmyzu.^[10]

Chráněným územím nevede žádná turisticky značená trasa. Podél jeho východní hranice vede zpevněná cesta, u níž je na území rezervace zřízeno paraglidingové startovací místo.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Točník – Kapucín na Wikimedia Commons