Tino Walz (6. únor 1913 Curych – 10. dubna 2008 Mnichov) byl švýcarský architekt. Byl zaměstnán u Bavorské správy státních zámků. Díky jeho odhodlání a vytrvalosti přežily podstatné části bavorských korunovačních klenotů druhou světovou válku a zůstaly v Bavorsku.
Životní dráha
V roce 1939 studoval architekturu v Paříži, pak byl povolán do švýcarské armády. Jeho německá manželka musela zůstat v Mnichově.
Ve studiu v Mnichově pokračoval od roku 1942. A od roku 1944 pracoval pro Rudolfa Esterera, vedoucího stavebního oddělení Správy zámků.[p 1] Dne 23. dubna 1945 vzal na střechu svého automobilu Opel korunovační klenoty rodiny Wittelsbachů z již ne dosti bezpečného úkrytu v Kelheimu a přepravil je s vlajkou se švýcarským křížem nejprve na zámek Neuschwanstein, poté do Tegernsee. Tam je ukryl v jedné selské usedlosti ve sklepě na brambory. Grafickou sbírku z hradu Veste Coburg uschoval do vodotěsných cínových schránek a ponořil do jezera Tegernsee. Teprve po skončení války, kdy bylo jisté, že umělecké klenoty již zůstanou v bavorském držení, jejich úkryty odhalil.
V roce 1946 se stal šéfem Bavorské správy státních zámků, zahrad a jezer. Od roku 1946 do roku 1953 byl stavbyvedoucím rekonstrukce rezidence v Mnichově a na volné noze řídil místní a regionální plánování (Orts- und regionale Planungen) v Graubündenu. Na TH v Mnichově přednášel o zemském plánování v přímé demokracii.
Jeho hrob je na hřbitově Waldfriedhof (stará část), sekce 89-W-3.[1]
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tino Walz na Mnichovské Wiki.
- ↑ Tino Walz – München Wiki. www.muenchenwiki.de [online]. [cit. 2020-02-08]. Dostupné online.
Literatura
- Hermann Neumann: Der Wiederaufbau der Münchner Residenz nach dem Zweiten Weltkrieg und die Tradierung des Stuckhandwerks (icomoshefte)
- Werner Ebnet: Sie haben in München gelebt: Biografie z osmi staletí, S. 628
- Der Retter der Bayern-Krone. Abendzeitung ze 16. dubna 2008
Externí odkazy