Archeologické nálezy dokazují osídlení již v pravěku. Lidé toto místo obývali i v době bronzové a železné, stejně jako v období starověkého Říma.
Dnešní sídlo má původ v raném středověku. V roce 1055 založil maďarský král Ondřej I. benediktinské opatství s kostelem sv. Aniána a Panny Marie na ostrově (nyní poloostrově Tihány v Blatenském jezeře. Zasvěcení francouzskému světci Aniánovi z Orleansudokládá orientaci krále na Francii. Zakládací listina, psaná latinsky, je zároveň první písemnou památkou, obsahující několik maďarských slov. Král listinu osobně parafoval a zpečetil a určil opatství za místo svého pohřbu. V kryptěBenediktinského kláštera je králova hrobka, v níž byl pochován i se svým mladším synem Davidem. V letech 1241-1242 se klášter ubránil mongolskému vpádu protože byl dobře opevněn.[2] Jde o jediné pohřebiště uherských králů, které přežilo útoky během tureckých válek. Klášter byl během válek s Turky přestavěn na pevnost. Kostel byl přestavěn do barokního stylu po polovině 18. století (v roce 1754). Při úpravách krypty v roce 1889 byla nalezena původní náhrobní deska krále Ondřeje I. z roku 1060 bez nápisu, s motivem kříže a tordované žerdi. V roce 1921 byl kostel krátce místem internace posledního habsburského císaře Karla I.
Současnost
V klášterní budově je dnes muzeum o historii opatství a Balatonu. Opatství samo je turistickou atrakcí pro svůj historický a umělecký význam. Z místa je také jeden z nejkrásnějších výhledů na Balaton. Obyvatelé obce mají nejvyšší příjem na hlavu v celém Maďarsku a také nejvyšší ceny nemovitostí[3]. K dřívějším zajímavostem místa patřila tihanyská ozvěna, která se však ztratila po zastavění údolí mezi opatstvím a blízkou horou. V současnosti je stále ještě do jisté míry slyšitelná v zimě.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tihany na maďarské Wikipedii a Tihany na anglické Wikipedii.
↑Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 23. září 2024. Dostupné online. [cit. 2024-09-23].
↑Dušan FOLTÝN, Pavlína MAŠKOVÁ a Petr SOMMER (eds.): Benediktini a střed Evropy. Filozofický ústav AV ČR Praha 2016, s. 362-363
↑Akit a hely természeti értékei érdekelnek, az olvassa el Futó János (szerk.): A Tihanyi-félsziget. A Balaton-felvidék természeti értékei III. Veszprém 2002 c. kiadványt ISBN963-202-758-2, ISSN 15863441