Thespis

Thespis
Narození6. století př. n. l.
Ikarion
Úmrtí6. století př. n. l.
Povoláníbásník, dramatik, spisovatel a divadelní herec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thespis z Ikarie (6. století př. n. l.) byl starověký řecký herec, jenž je považován za zakladatele prvních divadelních forem.

Nejstarší zmínka o Thespidovi pochází z Kroniky parské, kde je k roku 536 př. n. l. zaznamenáno první uvedení jeho scénické hry při lenaiích (hrách na oslavu boha Dionýsa) a v roce 534 př. n. l. zavedení tragického agonu, tedy rozhovoru herce s chórem.[1]

Thespis byl pravděpodobně tzv. hypokritem, tedy zpěvákem, který odpovídal chóru při jarních dionýsiích. Začal ovšem zpěvy přetvářet v dramatický děj, který ne vždy souvisel s oslavami boha Dionýsa. Nakonec při přednesu dithyrambů zavedl dramatický dialog mezi hercem a sborem (chórem).[1][2] Hercem byl vždy muž, který hrál i ženské role.

Thespis přestal užívat dřevěnou masku a zavedl do divadla masku, vyrobenou z pomalované látky a sádry, která zesilovala hercův hlas a usnadňovala divákům poslech. Obuv s vysokými podrážkami společně s barevným kostýmem, opásaným vysoko nad pasem, měly pak napomoci, aby bylo herce vidět i ze zadních řad.

Někteří badatelé na základě zmínky u Horatia (Ars Poetica, ř. 275) soudí, že první Thespidova dramata byla provozována na vozech a že dokonce jeho herecká skupina kočovala po Attice. Přestože to není vyloučeno, neexistuje pro to žádný důkaz krom existence vozu při dionýsiích. V novodobé češtině se pak používal termín Thespidova kára pro označení kočovných hereckých společností.[2]

Někdy se připisuje Solónovi sepsání polemického spisu proti Thespidově pojetí divadla, ovšem vzhledem k Solónově úmrtí v roce 555 př. n. l. by musely Thespidovy reformy divadla proběhnout nejméně o generaci dříve.[1]

Reference

  1. a b c BLAHNÍK, Vojtěch Kristián. Světové dějiny divadla. 1.. vyd. Praha: Ot. Štorch-Marien, 1929. 622 s. S. 1, 4, 9-12, 15, 19. 32. 
  2. a b SVOBODA, Ludvík; A KOL. Encyklopedie antiky. 1.. vyd. Praha: Academia, 1973. 741 s. S. 616.