Od roku 1741 působila v Římě, kde pracovala jako malířka miniatur a pastelů. V roce 1760 se setkala s Giacomem Casanovou, který ji označil jako „vynikající malířku miniatur“.
V roce 1765 se provdala za malíře Antona von Marona (1731–1808), který byl od roku 1756 žákem a přítelem jejího bratra Antona Raphaela a pracoval jako portrétista v Rakousku.
Theresa von Maron dočasně působila ve službách drážďanského dvora, kde vznikly různé verze maleb Santa Notte, Sv. Jeroným ad. Malovala různými technikami, pastel, na smalt a kvaše ad.
V roce 1999 byla její tvorba zastoupena na výstavě v zámeckém muzeu v Gotě s názvem Künstlerinnen der Goethezeit (Umělci Goethovy éry) pod jejím rodným jménem Theresa Mengs.[2]
↑Bärbel Kovalevski, Bettina Baumgärtel (Hrsg.): Zwischen Ideal und Wirklichkeit. Künstlerinnen der Goethe-Zeit zwischen 1750 und 1850. Katalog zur Ausstellung im Schloßmuseum Gotha u. Rosgartenmusem Konstanz, Hatje, Ostfildern-Ruit 1999.