Thelocactus je rod kaktusů z čeledi kaktusovité (Cactaceae). Botanický název rodu je odvozen z řeckého slova („θηλή“ = thyles) což značí „výstupek“, „bradavka“ a poukazuje na stavbu žeber uspořádaných v řadu hrbolů – bradavic. Typovým druhem rodu je Thelocactus hexaedrophorus.
Popis
Tělo rostlin rodu Thelocactus je ploše kulovité až sloupovité a dorůstá výšky až 25 cm (ojediněle do 40 cm) a průměru až 20 cm. Rostliny zůstávají většinou solitérni, vzácně odnožují, pouze bazálně, výjimečně tvoří i vícehlavé trsy. Žebra jsou zaoblená a rozdělená do bradavčitých hrbolů, na kterých jsou umístěny oválné až podélně protáhlé areoly. Kořeny jsou většinou řepovité.
Trny
Trny jsou často velmi výrazné, dlouhé a silné, většinou oválného průřezu, ale mohou být i silně zploštělé. V mládí jsou často pestře zbarvené – červené, žluté, bělavé, rohovinově hnědé až černé, později obvykle šedohnědé. Středové a okrajové trny jsou většinou dobře odlišitelné.
Květy
Květy v celém rodě jsou široce nálevkovité, vespod vně šupinaté a objevují se od jara do podzimu na nejmladších areolách, v blízkosti temene. Barva okvětních lístků se pohybuje od bílé přes růžovou a žlutou až k sytě purpurové.
Plody
Po opylení se tvoří zelené nebo nahnědlé plody, které neobsahují dužinu a po vyzrání se otevírají v bazální části značně velkým vejčitým otvorem, kterým se postupně vysypávají středně velká, většinou černá nebo tmavě hnědá, hruškovitá semena. Thelocactus setispinus má plody značně odlišné – po dosažení zralosti mají jasně červenou barvu, obsahují dužinu a zůstávají delší dobu přichyceny k areolám.
Výskyt a rozšíření
Oblast rozšíření druhů Thelocactus se rozprostírá od Texasu v USA až po střední Mexiko. Nejvíce se jich vyskytuje v mexických státech Coahuila, Nuevo León a San Luis Potosí, na jihu zasahují až do státu Querétaro.
Kaktusy tohoto rodu rostou většinou jednotlivě (s výjimkou T. leucacanthus) na slunných vyprahlých a skalnatých místech, v řídkých porostech a křovinových pásmech.
Pěstování
Zemina velmi propustná, písčitohlinitá, dostatečně výživná. Slunečné a vzdušné stanoviště a dostatečná, spíše občasná zálivka v letním růstovém období. Chladné, světlé a suché přezimování je podmínkou pravidelného kvetení.