Tchien-kung 1

Tchien-kung 1
天宫一号
Kresba stanice Tchien-kung 1 (vlevo) s připojenou lodí Šen-čou (vpravo)
Základní informace
Start29. září 2011, 13:16 UTC[1][2]
KosmodromŤiou-čchüan
Nosná raketaDlouhý pochod 2F
VýrobceChina Aerospace Science and Technology Corporation a China Research Institute of Space Technology[3]
ProvozovatelChina Research Institute of Space Technology a Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety[3]
Datum zániku2 dubna 2018, 0:15 UTC
Hmotnost8,5 tun
Délka10,4 m
Šířka~ 23 m (s rozevřenými solárními panely)
Průměr3,35 m (obytný úsek)
2,5 m (servisní úsek)
Obytný objem14,4 m3
Perigeum335 km[3]
Apogeum349 km[3]
Sklon dráhy42,78°[3]
Doba oběhu91,37 minut
Dnů na oběžné dráze2377 dní (6 let a 185 dní), 10 hodin a 59 minut

Tchien-kung 1 (čínsky 天宫一号, pchin-jin: Tiān​gōng yī​hào, doslovně: Nebeský palác číslo jedna) byl prototyp čínské vesmírné stanice řady Tchien-kung. Zemi obíhal od 29. září 2011 do 2. dubna 2018. Během letu se k němu připojily tři kosmické lodi Šen-čou, z toho dvě se tříčlennými posádkami. Stanice zanikla neřízeným pádem do atmosféry poté, co nad ní Čína v roce 2016 ztratila kontrolu.

Průběh letu

Hlavním cílem letu stanice bylo vyzkoušení a nacvičení setkávání a spojování s loděmi Šen-čou. Na její palubě též byly prováděny experimenty v kosmické medicíně a testováno vybavení pro budoucí větší čínské kosmické stanice. Původně byl start stanice plánován na konec roku 2010.[4] Nicméně v březnu 2010 se objevila informace, že byl odložen na první polovinu roku 2011. V únoru 2011 ministerstvo obrany Čínské lidové republiky oznámilo odklad startu na druhou polovinu roku 2011.

Stanici Tchien-kung 1 vynesla do vesmíru nosná raketa Dlouhý pochod 2F, která odstartovala 29. září 2011 ve 13:16 UTC)[1][5] z z kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Gobi.[2] Desetimetrová stanice o délce 10,4 metru, průměru 3,35 metru a hmotnosti 8,5 tuny se pohybovala na oběžné dráze ve výšce 330–350 km.[3]

Po měsíci letu a testování systémů se k ní 2. listopadu 2011 v 17:28 UTC připojila bezpilotní kosmická loď Šen-čou 8, a to ve stínu Země, aby se zabránilo rušení citlivých navigačních a setkávacích zařízení slunečním svitem.[6] Bylo to první spojení čínských kosmických lodí.[7][8] Po 12 dnech, 14. listopadu v 11:27 UTC, se kosmická loď od stanice odpojila, vzdálila zhruba na 140 metrů a po řádném přiblížení se v 11:53 UTC znovu připojila,[9] tentokrát na Sluncem osvětlené části své oběžné dráhy kolem Země. Šen-čou 8 se od stanice definitivně odpojila 16. listopadu 2011 v 10:30 UTC a o den později v 11:32:30 UTC její přistávací modul úspěšně přistál v čínské oblasti Vnitřní Mongolsko.[10]

Další let k Tchien-kung 1 už byl s posádkou. Šen-čou 9 se ke stanici automaticky připojila dva dny po svém startu, 18. června 2012 v 06:07:05 UTC.[11] Na palubě byli kosmonauti Ťing Chaj-pcheng a Liou Wang a první čínská kosmonautka Liou Jang. Kromě vědeckého programu provedla posádka automatické odpojení své lodi a stanice 24. června v 3:09 UTC a poté opětovné připojení ze vzdálenosti 400 metrů, na posledních 140 metrech v manuálním režimu pod vedením Liou Wanga , který ve 4:42 UTC opět obě tělesa spojil.[11] Loď se pak od stanice definitivně odpoutala 28. června v 1:22 UTC a 29. června v 2:03 UTC přistála ve Vnitřním Mongolsku.[12]

Také Šen-čou 10 se ke stanici připojila dva dny po startu, 13. června 2013 v 05:11 UTC.[13] Kosmonauti Nie Chaj-šeng a Čang Siao-kuang a kosmonautka Wang Ja-pching prováděli medicínské a technologické experimenty, uskutečnili přímý televizní přenos z paluby lodi s fyzikálními pokusy pro čínské školáky, který mělo sledovat 60 milionů dětí,[14] a stejně jako posádka předchozího letu se se svou lodí odpojili od stanice (23. června v 0:26 UTC) a opětovně připojili (ve 2:07 UTC),[15] oba manévry byly provedeny manuálně. Posádka svůj pobyt na stanici ukončila 25. června 2013 v 23:05 UTC a do obvyklé oblasti Vnitřního Mongolska se vrátila 26. června 2013 v 00:07:06 UTC.[16]

Pád

Po uplynutí dvouletého prodloužení životnosti čínská strana 21. března 2016 uvedla informaci, že stanice přestala komunikovat se Zemí a její mise byla oficiálně ukončena. Až po půl roce Čína přiznala poruchu rozvodů sloužících při nabíjení baterií ze solárních panelů. Stanice v tomto stavu vyčerpala zásoby energie a změnila se v neovladatelné těleso.[17]

Zhruba 8,5 tunová experimentální vesmírná laboratoř tak bez kontroly začala pomalu klesat k Zemi. Původní odhady, kdy by se měly zbytky kosmické stanice dostat na zemský povrch, hovořily o období mezi říjnem 2017 a dubnem roku 2018. Takto široké období bylo určeno proto, že se stanicí nešlo manévrovat a nebylo jisté, kdy vstoupí do atmosféry.

V říjnu roku 2017 začala výška stanice klesat o něco rychleji než v předchozím období, což bylo známkou toho, že stanice se již dostala do horních vrstev atmosféry, které ji začaly brzdit. Jonathan McDowell, astrofyzik z Harvardovy univerzity, odhadoval, že konec stanice můžeme očekávat již ke konci roku 2017, nejpozději na začátku roku 2018.

Do nakonec vstoupila do atmosféry a zanikla nad Pacifikem v noci z 1. dubna na 2. dubna 2018, čtvrt hodiny po půlnoci (UTC).[17]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Chinese leaders applaud successful launch of Tiangong-1 [online]. Beijing/Jiuquan: Xinhua, 2011-09-29 [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b ČTK. Dlouhý pochod už letí. Čína vyslala do vesmíru Nebeský palác [online]. Týden.cz, rev. 2011-9-29 [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f VÍTEK, Antonín. SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond [online]. Praha: rev. 2011-09-30 [cit. 2011-09-30]. Kapitola 2011-053A - TG-1. Dostupné online. 
  4. ↑ «Тяньгун-1» — прототип китайской орбитальной лаборатории. «Вселенная» [online]. 2009-03 [cit. 2011-9-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (rusky) 
  5. ↑ AMOS, Jonathan. Rocket launches Chinese space lab [online]. BBC, rev. 2011-9-29 [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ CLARK, Stephen. Successful docking catapults China into elite space club. spaceflightnow.com [online]. 2. listopadu 2011 [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ VITÁK, Václav. Číňané jásají. "Polibek ve vesmíru" proběhl úspěšně. Aktuálně.cz [online]. Praha: Economia, 2011-11-3 [cit. 2011-11-3]. Dostupné online. 
  8. ↑ AMOS, Jonathan. Chinese spacecraft dock in orbit [online]. BBC, 2011-11-2 [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ CLARK, Stephen. Shenzhou 8 aces second docking test in sunlight. spaceflightnow.com [online]. [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ VÍTEK, Antonín. SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond. Kapitola 2011-063A - SZ-8. www.lib.cas.cz [online]. Rev. 2011-09-30 [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Rev. 2012-6-24 [cit. 2021-07-24]. Kapitola Корабль «Шэньчжоу-9» (Shenzhou-9). Dostupné online. 
  12. ↑ iDNES.cz, ČTK. Kosmická loď s první čínskou kosmonautkou přistála na Zemi [online]. Technet.cz, rev. 2012-6-29 [cit. 2012-06-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2013-6-13 [cit. 2013-06-13]. Kapitola Shenzhou-10. Dostupné online. 
  14. ↑ CHEN, Lan. Tiangong 1 Revisited. Kapitola Space Lecture, s. 10, 11. Go Taikonauts! [online]. Go Taikonauts! Team, červenec 2013 [cit. 2021-07-24]. Čís. 9, s. 10, 11. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Shenzhou-10 completes manual docking with space module. Xinhua, English.news.cn [online]. 2013-6-23 [cit. 2013-6-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ ČTK. Tchajkonauti jsou zpátky, v kosmu strávili 15 dní. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-06-26 [cit. 2012-06-26]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Nekontrolovaná čínská stanice klesá do atmosféry, co komu hrozí?. astro.cz [online]. Česká astronomická společnost, 2018-03-30 [cit. 2018-04-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Vesmírné stanice
Aktivní
Zaniklé
Zrušené
Plánované
*převedeno do projektu ISS