Tařinka horská
Tařinka horská (Alyssum montanum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď	brukvovité (Brassicaceae)
Rod	tařinka (Alyssum)
Binomické jméno
Alyssum montanum L., 1753
Synonyma
tařice chlumní tařice horská[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tařinka horská^[2] (Alyssum montanum), dříve též nazývaná tařice horská, je suchomilná rostlina tvořící polštářovité porosty se vzpřímenými rozvětvenými květenstvími se žlutými květy.

Rostlina je s nestejnou intenzitou rozšířena v celé jižní a střední Evropě, v Pobaltí a směrem dále na východ se vyskytuje až po Ural a Kavkaz. Je považována za sarmatsko-panonsko-balkánský taxon který se z hraničních oblastí mezi Jižní Evropou a Jihozápadní Asií šířil, po odeznění doby ledové, dále do středu a k severu Evropy.

V České republice se objevuje v teplejších oblastech, hlavně v Českém krasu a Českém středohoří, v dolním Povltaví a na Moravě v okolí Brna a na Pálavě. Je to rostlina nesnášející nepropustnou, dlouhodobě vlhkou půdu a proto jako obligátní psamofyt vyrůstá nejčastěji na navátých píscích, ve stepích nebo v písčitých borových lesích, obsazuje také kamenité stráně nebo kaňonovitá říční údolí. Občas se pěstuje jako okrasná rostlina na skalkách v zahradách.^[3][4][5]

Vytrvalý hemikryptopfyt, 10 až 20 cm vysoký, z jehož úzkého, hluboko sahajícího a dřevnatějícího vícehlavého kořene vyrůstají početné, vystoupavé nebo mnohem častěji vzpřímené, jednoduché nebo větvené květné lodyhy a někdy i krátké lodyhy bez květů s listovými růžicemi. Listy přízemních růžic jsou krátce řapíkaté, obkopinaté nebo lopatkovité, 5 až 15 mm dlouhé a 2 až 6 mm široké. Přisedlé, střídavě vyrůstající lodyžní listy jsou podlouhlé, kopinaté až čárkovité. Následkem hustého pokrytí nežláznatými přisedlými hvězdicovitými chlupy jsou lodyhy i listy šedoplstnaté; báze lodyh časem dřevnatí.

Žluté, čtyřčetné, oboupohlavné květy rostoucí na stopkách vytvářejí krátké hrozny které se v době zrání plodů prodlužují. Brzy po odkvětu opadávající volné kališní lístky jsou široce vejčitého tvaru a po okraji bíle lemované. Syté nebo světle žluté korunní lístky asi 4 až 6 mm dlouhé jsou obvejčité a na vrcholu vykrojené, vespod mají zúžený nehtík. Okvětí je vně vidlicovitě chlupaté. Kvetou v závislosti na stanovišti od dubna do července.

Plody jsou okrouhlé, obvejčité nebo elipsovité, pukavé, hvězdicovitě chlupaté šešulky rostoucí na šikmo odstávajících stopkách. Jsou zakončeny suchou čnělkou, pukavé a mají dvě pouzdra po dvou křídlatých semenech pomoci kterých se rostliny hlavně rozmnožují.^[3][4][5]

V Evropě se většinou uznávají dva poddruhy tařinky horské:

• tařinka horská pravá (Alyssum montanum L. subsp. montanum)
• tařinka horská Gmelinova (Alyssum montanum L. subsp. gmelinii) (Jord.) Hegi & Em. Schmid

Ve střední a východní Evropě (tudíž i v ČR) se vyskytuje pouze tařinka horská Gmelinova, která v sobě zahrnuje také údajnou tařinku horskou pravou, v minulosti popisovanou v české floře.^[6][7]

Na území Česka se vyskytuje pouze nemnoho jejích stabilních populací a proto je tařinka horská „Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky“ z roku 2012 zařazena mezi ohrožené druhy (C3).^[3][8]

• 
  Květy
• 
  Zrající plody
• 
  Typické stanoviště

Pěstuje se jako skalnička v zahradách. Jsou vyšlechtěny zahradní kultivary. Je používána na skalky, suché zídky či do spár, samostatně i v kombinaci s dalšími skalničkami.^[9]

Preferuje slunečné polohy, propustné sušší vápenité půdy. Množí se semeny.

Dřepčík zelný, padlí, plíseň šedá, plži, háďátka.^[10]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tařice horská na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření tařinky horské v ČR