Třída Walrus je třída ponorekNizozemského královského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1992–1994. Jsou to jediné v současnosti provozované ponorky nizozemského námořnictva.[1]
Roku 2011 byla spuštěn program modernizace, umožňující provoz ponorek nejméně do roku 2025. V roce 2022 nizozemská vláda rozhodla o prodloužení provozu třídy až do poloviny třetí dekády, tedy do dodání nové generace ponorek třídy Orka. Vyžádá si to však vyřazení poloviny ponorek a jejich využití na náhradní díly.[2]
Pozadí vzniku
HNLMS Walrus připlouvá na americkou základnu v Norfolku
Program vývoje třídy Walrus, zamýšlené jako náhrada starší třídy Dolfijn, byl zahájen roku 1978. Třída se skládá z jednotek Walrus (S 802), Zeeleeuw (S 803), Dolfijn (S 808) a Bruinvis (S 810), postavených loděnicí Rotterdamse Droogdok Maatschappij v Rotterdamu a zařazených do služby v letech 1990–1994. Stavba prototypové jednotky Walrus se o jeden rok protáhla kvůli poškození, způsobeném roku 1986 požárem.[1]
Walrus (S 802)Zeeleeuw s kormidly uspořádanými do X
Konstrukční pojetí třídy Walrus navazuje na předcházející třídu Zwaardvis. Ponorky mají dvojitý trup kapkovitého tvaru. Kvůli zvětšení hloubkového dostupu ponorek (o 50%) byl jejich trup vyroben z francouzské vysokotažné oceli MAREI.[1] Inovativním prvkem v konstrukci této třídy je uspořádání kormidel do tvaru X, což zlepšuje jejich manévrovací schopnosti.[1]
Ponorky nesou integrovaný senzorový, zbraňový a řídící systém SEWACO. Výzbroj ponorek tvoří čtyři 533mm torpédomety. Z nich mohou být vypouštěna torpéda či miny. Ponorka unese 20 torpéd či 40 min. U torpéd se jedná o moderní typ Mk 48 Mod 7, v případě potřeby ponorky mohou nést rovněž protilodní střelySub-Harpoon.[1]
Pohonný systém tvoří tři dieselgenerátory SEMT-Pielstick 12PA4V-200VG a jeden elektromotor Holec. Ty pohánějí jeden sedmilopatkový lodní šroub. Ponorky dosahují nejvyšší rychlosti 12 uzlů na hladině a 21 uzlů pod hladinou.
Modernizace
V prosinci 2011 byl schválen program rozsáhlé modernizace všech čtyř ponorek, který zajistí jejich provozuschopnost do roku 2025.[1] Modernizace se bude týkat především bojového řídícího systému, sonarů, komunikačních systémů a satelitního komunikačního systému.[4] Například společnost L-3 ELAC Nautik provede vylepšení sonaru a německá loděnice Howaldtswerke-Deutsche Werft na palubu ponoorek instaluje záchranný systém HABET.[1]
Náhrada
Nizozemské námořnictvo za tento typ hledá náhradu, kterou plánuje objednat rovněž v počtu čtyř kusů. V roce 2019 byl výběr ministerstvem obrany zúžen na tři nabídky: Naval Group s lokálním partnerem Royal IHC s konvenční verzí třídy Suffren, Saab Kockums a Damen Group s derivátem švédské třídy Blekinge označeným C718 a Thyssenkrupp Marine Systems a loděnice Den Helder s derivátem Typu 212CD.[5] Podepsání kontraktu se očekává v roce 2022 a dodání všech ponorek do roku 2031.[2]
↑ abRNLN to pare down submarine force as replacement plan slips [online]. Janes's, rev. 2022-04-05 [cit. 2022-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-08. (anglicky)
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Walrus na Wikimedia Commons
.jpg)
