Oceánské hlídkové lodě třídy Protector byly objednány jako součást novozélandského modernizačního projektu Protector z roku 2002, zahrnujícího ještě čtyři pobřežní hlídkové lodě třídy Protector a HMNZS Canterbury (L421). Hlavním kontraktorem projektu Protector se stala společnost Tenix Defence (nyní BAE Systems Australia), se kterou byl roku 2004 podepsán kontrakt.[3] Část prací na oceánských hlídkových lodí byla zadána novozélandským společnostem. Oceánské hlídkové lodě třídy Protector byly stavěny loděnicemi ve Whangarei a Williamstownu. Postaveny byly dvě jednotky pojmenované HMNZS Otago (P148) a HMNZS Wellington (P55), dodané v roce 2007.[4]
Roku 2022 zakonzervována kvůli nedostatku posádek.
HMNZS Otago (P148)
16. prosince 2005
18. listopadu 2006
18. února 2010
Roku 2022 zakonzervována kvůli nedostatku posádek.
Konstrukce
Pro snížení nákladů je konstrukce navržena dle civilních standardů. Pro obranu slouží jeden 25mm kanón a dva 12,7mm kulomety. Na palubě může přistát vrtulník SH-2G(I) Seasprite. Nejvyšší rychlost dosahuje 22 uzlů.[5]
Odkazy
Reference
↑NZ Navy Idles One-Third of its Fleet Due to Manning Shortage [online]. Maritime-executive.com [cit. 2024-10-06]. Dostupné online. (anglicky)
↑How the New Zealand Navy plans to fix its sailor and ship shortfalls [online]. Defensenews.com [cit. 2024-10-06]. Dostupné online. (anglicky)
↑Project Protector: Protecting New Zealand's interests at sea and across the region. [online]. RNZN [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. (anglicky)
↑OPVs take next step in construction [online]. RNZN [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. (anglicky)