254mm boky 406mm přepážky 51–76mm paluby 305mm velitelská věž
Třída Orlando byla čtvrtá a poslední třídaobrněných křižníkůbritského královského námořnictva. Jejich hlavním úkolem byla ochrana námořního obchodu. Celkem bylo postaveno sedm jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1888–1902. Od roku 1899 totiž byly vyřazovány, převáděny do rezervy, nebo využívány v různých pomocných rolích. Nakonec všechny skončily ve šrotu. Oproti starším britským obrněným křižníkům byla tato třída menší, levnější a v provozu celkově úspěšnější.[1]
Stavba
Plavidla byla zvětšenou verzí chráněných křižníkůtřídy Mersey s pancéřováním soustředěným do úzkého bočního pancéřového pásu. Pět jednotek bylo objednáno roku 1885 a další dvě roku 1886. Celkem tak bylo v letech 1885–1889 postaveno sedm jednotek. Dokončení části plavidel se opozdilo kvůli zpožděným dodávkám výzbroje. V roce 1887 se tak účastnily námořní přehlídky s dřevěnými atrapami dělových hlavní.[1]
Hlavní výzbroj tvořily dva 234mm kanóny kryté štíty, které doplňovalo deset 152mm kanónů v trupových kasematách. Dále nesly šest 57mm kanónů, deset 47mm kanónů a šest 457mm torpédometů. Pohonný systém tvořily čtyři kotlů a dva tříválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 5500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17 uzlů. Neseno bylo 900 tun uhlí. Dosah byl 8000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]
Modernizace
V letech 1895–1897 křižníky dostaly výkonnější verze 234mm a 152mm kanónů. Rovněž jejich komíny byly zvýšeny.[1]
Odkazy
Reference
↑ abcdefGARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 65. (anglicky)