Na stavbě se podílely loděnice Mitsubishi Heavy Industries v Šimonoseki (PL-09~12, 81~84, 88 a 90), Japan Marine United Corporation v Jokohamě (PL-13, 85, 86, 91, 93, 95) a Mitsui Engineering & Shipbuilding (nyní Mitsubishi Heavy Industries Maritime Systems) v Tamano (PL-14, 87, 89, 92, 94).
Prvních dvanáct plavidel neslo jeden rotační 20mm kanón JM61-RFS Sea Vulcan, následující plavidla jsou vyzbrojena jedním 30mm kanónem Mk.44 Bushmaster II. Dále nesou jedno vodní dělo. Plavidla vybavena rychlými čluny RHIB a záchranářskými čluny z sklolaminátu. Na zádi se nachází přistávací plocha pro vrtulník. Prvních osmnáct plavidel pohánějí dva diesely JFE/DU-SEMT-Pielstick 12PC2-6V, každý o výkonu 8900 hp, pohánějící dva lodní šrouby se stavitelnými lopatkami. Pohonný systém pozdějších plavidel byl změněn na dva diesely IHI 18MG28AHX, každý o výkonu 9055 hp. Manévrovací schopnosti zlepšují jeden příďový dokormidlovací zařízení. Nejvyšší rychlost dosahuje 25 uzlů.