Třída Komandarm Fedko (Projekt 1596.6, či Projekt 15966) je třída zásobovacích tankerů vyvinutých pro sovětské námořnictvo na sklonku studené války. Jedná se o zvětšenou militarizovanou verzi sovětských komerčních tankerů stejnojmenné třídy Komandarm Fedko (Projekt 1596), které byly stavěny v 70. a 80. letech 20. století.[2] Stavba vojenských tankerů této třídy byla zahájena nedlouho před skončením studené války, přičemž kvůli rozpadu SSSR a nastoupivší dlouhodobé krizi nástupnického ruského námořnictva byly tankery prodány do zahraničí. Po jednom tankeru získala vojenská námořnictva Čínské lidové republiky a Indie, přičemž další dva získali soukromí uživatelé.[1]
Stavba
Jeden tanker postavila loděnice Admiraltějskije verfi v Leningradu. Po dokončení loď odkoupila Indie, která jí po přidání přistávací plochy pro vrtulník posílila své námořnictvo. Tanker Jyoti vstoupil do služby 19. července 1996.[3]
Ukrajinská loděnice v Chersonu postavila další tři jednotky. Grigorij Nesterenko a Petr Schmidt získaly civilní uživatelé. Rozestavěný tanker 'Vladimir Peregudov' roku 1989 zakoupila ČLR, která jej nechala dokončit loděnicí v Ta-lienu. Dne 2. června 1996 plavidlo vstoupilo do služby jako zásobovací loď typu 908 Nan-cchang (953).[3] Roku 2003 byl tanker přejmenován na Čching-chaj-chu (885).[1]
Dle serveru Globalsecurity.org bylo v 90. letech v Petrohradu dokončeno ještě dalších šest tankerů projektu 15966 pro civilní uživatele (dva z Norska a čtyři z Německa). Jiné prameny se o nich nezmiňují.[3]
Pohonný systém tvořil jeden diesel 6L60MC o výkonu 10 800 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Energii vyráběly tři diesel-generátory, každý o výkonu 880 kW. Rychlost dosahovala 14,6 uzlu. Dosah byl 10 500 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]
Jyoti
Jedná se o tanker s dvojitým trupem. Elektroniku tvoří dva navigační radary Decca 1226.[1] Tanker může zároveň zásobovat po jednom plavidle na každém boku a třetí plující u zádi. Kapacita tankeru činí 28 000 tun nafty, leteckého paliva, mazadel, vody a dalšího materiálu.[4] Obranná výzbroj byla zpočátku omezena pouze na kulomety. Na zádi tankeru se nachází přistávací plocha pro jeden střední vrtulník. Pohonný systém tvoří jeden diesel Brjansk-Burmeister & Wain 6DKRN74/160-3 o výkonu 10 600 bhp. Nejvyšší rychlost dosahuje 16,5 uzlu.[3] Dosah je 12 000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[4]