S’-ma Tchan (čínsky pchin-jinem Sīmǎ Tán, znaky zjednodušené 司马谈, tradiční 司馬談, 165 př. n. l.? Sia-jang, Šen-si – 110 př. n. l. Luo-jang) byl čínský historik a spisovatel žijící v říši Chan. Začal pracovat na Zápiscích historika (Š’-ťi), neboli Knize vrchních písařů, popisujících dějiny Číny a okolních národů. Dílo dokončil jeho syn S’-ma Čchien.
Život
S’-ma Tchan se narodil kolem roku 165 př. n. l.,[2] Pocházel ze Sia-jangu (夏陽, moderní Chan-čcheng 韓城 v prefektuře Wej-nan v provincii Šen-si). Získal kvalitní vzdělání, byl žákem astronoma Tchang Tua (唐都), Jang Chea (楊何), znalce Knihy proměn, a taoistického mistra Chuanga (黃子, Chuang-c’).[3]
Byl povolán ke dvoru chanského císaře Wu-tiho, kde se stal pomocníkem vrchního písaře (太史丞, tchaj-š’-čcheng).[3] Od roku 140 př. n. l. zastával funkci vrchního písaře (太史令, tchaj-š’ ling, překládáno také jako dvorský historik či astrolog, archivář, vrchní úředník). Ve své funkci měl na starosti „záležitosti nebe“, tj. kalendář, určování příznivých a nepříznivých dnů, záznamy o znameních, řídil zkoušky úředníků, výuku na dvorské akademii Tchaj-süe a patrně spravoval i císařskou knihovnu.[4]
Pracoval na Zápiscích historika (Š’-ťi), neboli Knize vrchních písařů, široce koncipovaném dílu o historii Číny a okolních národů, které dokončil jeho syn. Jeho podíl na díle je nejistý, nejspíše shromáždil velkou část podkladů a snad i rozvrhl knihu. Jsou mu připisovány různé části výsledného textu.[5]
V debatách o autorském podílu S’-ma Tchana na Zápiscích uvažují historikové řadu kritérií. Např. S’-ma Čchien se vyhýbal používání znaku 談 (tchan) obsaženém ve jménu jeho otce. Přítomnost tohoto znaku v nepřítomnosti dalších známek interpolací může proto znamenat autorství S’-ma Tchana, např. v případě kapitol 39. (dědičný dům Ťin) a 87. (Li S’).[6] Jiným z kritérií autorství jsou časové údaje. Výklad končící před dobou S’-ma Čchiena je označován za dílo S’-ma Tchana,[7] a např. na závěr líčení atentátu Ťing Kchea na Čchin Š'-chuang-tiho autor uvádí, že očitý svědek o události vyprávěl Kung-sun Ťi-kungovi a Tung Šengovi a oni „mluvili se mnou“. Mezi atentátem (227 př. n. l.) a narozením S’-ma Čchiena (145 př. n. l.) uběhlo příliš mnoho let, než aby Kung-sun a Tung mohli mluvit se S’-ma Čchienem.[7] Shoda panuje na S’-ma Tchanově autorství eseje o filozofických směrech ve 130. kapitole.[5] V eseji staví nejvýše taoismus (v jeho chanské podobě – učení chuang-lao), a to i nad konfuciánství.[2]
Roku 110 př. n. l. S’-ma Tchan onemocněl, když nemohl provázet císaře na cestě za oběťmi na hoře Tchaj, a zemřel. Před smrtí požádal syna S’-ma Čchiena o dokončení Zápisků.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Biografická databáze čínských historických postav.
- ↑ a b LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 468 s. ISBN 978-80-200-2190-8. S. 281. [Dále jen Liščák].
- ↑ a b THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2012-03-04]. Kapitola Persons in Chinese History - Sima Tan 司馬談. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LOMOVÁ, Olga. Písaři? Astrologové? Historici? : K počátkům historiografie v Číně. In: S’-MA, Čchien. Kniha vrchních písařů : Výbor z díla čínského historika. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2012. Překlad Olga Lomová a Timoteus Pokora. [Dále jen Lomová (Úvodní studie)]. ISBN 978-80-246-2154-8. S. 23–80, na s. 39.
- ↑ a b c Lomová, s. 140.
- ↑ КРЮКОВ, М. В. Сыма Цянь и его «Исторические записки». In: СЫМА, Цянь. Исторические записки (Ши цзи). Т. I.. 2., opravené a doplněné. vyd. М: «Восточная литература» РАН, 2001. Úvodní stať M. V. Krjukova k prvnímu dílu překladu Zápisků historika. [Dále jen Krjukov]. ISBN 5-02-018277-X, ISBN 5-02-018264-8. S. 42. (rusky)
- ↑ a b Krjukov, s. 42–43.
Literatura
- S’-MA, Čchien. Kniha vrchních písařů : Výbor z díla čínského historika. Překlad Olga Lomová a Timoteus Pokora. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2012. 648 s. ISBN 978-80-246-2154-8. Překlad zhruba čtvrtiny díla.
Externí odkazy