Sziklailovo zapojení je zapojení dvou bipolárních tranzistorů, které se vyznačuje velkým proudovým zesílením. Na rozdíl od podobného Darlingtonova zapojení vykazuje nižší zkreslení a stabilnější zesílení při změnách teploty. Jeho oblast využití je stejná jako pro Darligtonovo zapojení, tedy zejména koncové stupně zesilovačů.^[1][2]

Sziklailovo zapojení lze vytvořit ze dvou tranzistorů o opačné polaritě (tedy vždy jeden NPN a PNP, komplementární tranzistory). Výsledné chování je dáno typem tranzistoru Q₁. Báze tranzistoru Q₁ je bází celého takto vytvořeného "supertranzistoru" a emitor tranzistoru Q₁ ve spojení s kolektorem tranzistoru Q₂ vytváří celkový emitor. Kolektor tranzistoru Q₁ je spojen s bází tranzistoru Q₂ a konečně emitor tranzistoru Q₂ je kolektorem celého zapojení. Celkové zesílení Szikaliova zapojení je prakticky stejné (ve skutečně nepatrně nižší) jako u zapojení Darligtonova:^[1]

${\displaystyle \beta =\beta _{Q1}\cdot \beta _{Q2}}$

• 
  Sziklailovo zapojení typu NPN
• 
  Sziklailovo zapojení typu PNP

• Bipolární tranzistor
• Zesilovač
• Darlingtonovo zapojení

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.