Syrecko-Pečerska (ukrajinskyСирецько-Печерська лінія, Syrecko-Pečerska linija) je třetí a zároveň nejnovější linka Kyjevského metra, která se nachází v Kyjevě na Ukrajině.
Linka je po celé své délce podzemní s výjimkou nadjetím Dněpru přes Pivděnnyjský most. Linka vede ze severovýchodu na jihozápad a má dvě přestupní stanice Zoloti vorota a Palac sportu.
Historie
První úsek Zoloti Vorota – Klovska
Stavební práce na prvním úseku započaly v roce 1981, první tři stanice byly dokončeny po osmi letech. Byly to stanice Zoloti Vorota, Palac Sportu a Mečnikova.[1] Při výstavbě stanice Zoloti Vorota musela být postavena i nová přestupní stanice na první lince, a to stanice Teatralna otevřená v roce 1987, jež se po otevření linky stala přestupní.[2] Tyto stanice byly také poslední otevřené v rámci začlenění Ukrajiny do Sovětského svazu.[3]
Pozdější rozšíření
I přes rozpad Sovětského svazu a vyhlášení nezávislosti Ukrajiny výstavba pokračovala rychle. Pět dní po nezávislosti, 30. prosince 1991, se otevřel prodloužený úsek s dvěma stanicemi, Družby narodiv a Vydubyči.[4] Již v roce 1992 byl otevřen další úsek, který překonával Dněpr přes Pivděnnyj most a přidal další dvě stanice Slavutyč a Osokorky.[5][4]
Stanice Pečerska a Telyčka nebyly otevřeny při otevíráních svých úseků. Zatímco stanice Pečerska byla nakonec otevřena v roce 1997, práce na Telyčce se zastavily a stanicí se projíždí.[6]
V roce 1994 byly uvedeny do provozu stanice Pozňaky a Charkivska.[7] V roce 1996 se otevřela stanice Lukjanivska, jež rozšířila linku na sever.[7] Mezi stanicemi Lukjanivska a Zoloti Vorota se nachází další nedokončená stanice, a to Lvivska Brama. Stanice nebyla dokončena z důvodu chybějící komplexní rekonstrukce Lvovského náměstí a nedostatku financí.[4] Od té doby jsou práce na ní zastaveny.[8]
Dne 23. srpna 2007 bylo otevřeno třetí depo TČ-Charkivske a 23. května 2008 byla otevřena stanice Červonyj chutir, která se nachází nedaleko depa.[12] Rozšíření do stanice Červonyj chutir byla kontroverzní, kdy v roce 2007 byla stavba stanice pozastavena a bývalý starosta Leonid Černovecký dodal: „Zvířata nejezdí metrem.“ Stanice byla nakonec otevřena pár dnů před volbami.[13]
Uvažované prodloužení
Linka by se měla také rozšířit, nejdříve otevřením nové sekce trati do stanic Mostycka a Varšavska.[14][15] Po otevření stanice Mostycka vznikne větev, jež rozšíří linku do stanic Vynohradar a Maršala Hrečka společně s depem Vynohradar, plánované otevření úseku by mělo být v roce 2025, ale dokud nebude otevřena stanice Mostycka, tak se nebude otevřen ani úsek do stanice Maršala Hrečka.[14][15][16][17] Provozovatel dráhy také plánuje otevření stanice Lvivska brama, kdy v roce 2022 vydal tendr na dostavbu stanice.[18][19]
Po nezávislosti Ukrajiny se v 90. letech začaly přejmenovávat stanice metra, které měly něco společné s komunismem. Na téhle lince se přejmenovala pouze jedna stanice a to Klovska. V roce 2023 místostarosta Kyjeva potvrdil přejmenování stanic Plošča Lva Tolstoho na Plošča Ukrajinskych herojiv a stanice Družby narodiv na Zvirynecka.[20][21][22]
Stanice Klovska – v letech 1989–1993 Mečnikova
Stanice Zvirynecka – v letech 1991–2023 Družby narodiv
Linka používá modernější soupravy série 81-71 (modifikace 81-70, 81-71.5M).[23][24][25] Nové vlaky jsou typu 81-70 z Krjukovského závodu (Kremenčucký rajón), historicky první vyrobené na Ukrajině.[26] Na prvních vagonech se začalo pracovat již v roce 2003. Od roku 2010 se do dep dodaly nové modernizované soupravy.[27][28][29]
Linku obsluhuje jedno depo s názvem Charkivske, před rokem 2007 linka používala Oboloňské depo nacházející se na druhé lince, na svou vlastní linku se dostával přes manipulační spojku.
↑ Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky)
↑ Станція «Театральна». Мир метро [online]. 2013-12-05 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky)
↑ Сырецко-Печерская линия. Мир метро [online]. 2014-07-25 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky)
↑ abc nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky)
↑ Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky)
↑ Interesting Facts About Kyiv Subway. destinations.ua [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-27. (anglicky)
↑ ab Сырецко-Печерская линия. Мир метро [online]. 2014-07-25 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky)
↑Вихід на ст. "Львівська брама" [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2023-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-18. (ukrajinsky)
↑ Оголошено тендер для проектування станції метро у Києві. Економічна правда [online]. [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. (ukrajinsky)
↑ Кияни віддали понад 100 тисяч голосів за перейменування семи міських об’єктів, назви яких пов’язані з рф та її сателітами. KYIV CITY COUNCIL [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (ukrajinsky)
↑ Kyivans voted to de-Sovietize two metro station names, following 200 renamed streets. Euromaidan press [online]. 2023-01-13 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Станції столичного метро “Дружби народів” та “Площа Льва Толстого” отримають нові назви. Українська правда [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (ukrajinsky)
↑ Informace na stránkách Škody; kromě pražského metra je uvedena i dodávka pro kyjevské vlaky. www.skoda.cz [online]. [cit. 2007-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.
↑ Киев, Метрополитен — Статистика подвижного состава. TransPhoto [online]. 2019-08-06 [cit. 2022-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-06. (rusky)
↑ Опытные электровагоны типов 81-7021/7022. vagon.metro.ru [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-19. (rusky)
↑Вагони виробництва КВБЗ [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-10. (ukrajinsky)
↑Вагони типу 81-540.2К/81-714.5М (Vagony typu 81-540.2K/81-714.5M) [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (ukrajinsky)
↑Kyiv metro gets new station and trains [online]. 2013-08-27 [cit. 2022-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-18. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Syrecko-Pečerska na Wikimedia Commons