První písemná zmínka o existenci synagogy ve městě pochází z roku 1579. Zároveň však historické prameny uvádí, že synagoga v Mladé Boleslavi byla postavena v roce 1590„z milosti a podporou císaře Rudolfa“.[1] Budova „nové synagogy“ se uvádí v roce 1644,[1] v následujícím století prošla další výraznou přestavbou.[2] Rabín A. E. Goldmann dovozuje, že původní synagoga z 16. století byla zřejmě zničena, tak jako mnoho dalších domů ve městě, v důsledku bojů třicetileté války.[1] Další rekonstrukce byly nutné kvůli několika velkým požárům města, z nichž některé vypukly právě v židovské čtvrti.
Po objektu synagogy ze 17. století byla pojmenovaná celá (již neexistující) ulice, jeho adresa tak zněla Synagogní 129/I.[3] Synagoga přestala být využívána v důsledku holokaustu, který přinesl zánik mladoboleslavské židovské obce a čtvrť ponechal prakticky vylidněnou. Budova zchátrala a roku 1962 byla zbourána.
Architektura
Nová synagoga byla obdélného tvaru se sedlovou břidlicovou střechou. Hladké stěny s pískovcovou římsou zdobila okna zvýrazněná (rovněž pískovcovými) profilovanými šambránami, na straně někdejšího městského příkopu objekt podpíraly tři zděné opěráky.[2] Synagoga měla vchod z ulice i ze dvora, k její západní straně přiléhal byt správce a zimní modlitebna.[4]
Interiér prosvětlovaly tři páry segmentově sklenutých oken. Chrámovou loď kryla valená klenba s výsečemi nad okny, kterou nesly pilastry s římsovitými hlavicemi. Štuková výzdoba klenby pracovala s motivy čtyřkruhových rámů, kruhů a elips. Kruchta byla kryta ploše.[2]
V synagoze stálo 228 číslovaných lavic pro muže a stejný počet rovněž pro ženy.[4] Vyvedeny byly moderně a bez ozdob. Lavice bývaly soukromým majetkem evidovaným v úředních knihách. Židé je odkazovali svým potomkům, prodávali i zastavovali.[2]
Svatostánek
U stěny orientované k Izraeli stál kamenný svatostánek (aron ha-kodeš) zdobený dvojicemi korintských sloupů ve dvou patrech. Sloupy stály na hranolových stylobatech kolem schránky se svitky Tóry zakryté parochetem a kaporetem. Na vrcholu byla korunovaná kartuš s hebrejským nápisem. [2]
Židovská obec vlastnila mimo jiné dalších 18 hedvábných, zlatě vyšívaných parochetů. Nejstarší byl z roku 1655, nejnovější z 19. století. Vesměs šlo o dary zámožnějších rodin. Spolu s kalichy, pečetidly nebo knižními svazky tvořily sbírku mladoboleslavského židovského muzea.[2]
Zánik synagogy
dlažba s motivem Davidovy hvězdy na místě někdejší synagogy (v roce 2022 nahrazena plastikou)
Synagoga od roku 1939 sloužila pouze jako skladiště.[5] k původnímu účelu se již nevrátila a spolu s dalšími domy v židovské čtvrti rychle chátrala. Město nemělo zájem na jejich údržbě, pouze bouralo stavby bezprostředně hrozící zřícením.[6]
V roce 1961 město zvažovalo přestavbu synagogy na tělocvičnu. Podle posudku z dubna zmíněného roku měla však budova částečně propadlou střechu, ztrouchnivělý dřevěný strop a narušenou klenbu. Podlahy byly vybourané, chybělo schodiště i některá okna a dveře. Zbývající byla vážně poškozená. Z plánů na přestavbu proto sešlo a roku 1962 byla synagoga stržena.[4]
Parcela, na které budova stála, zůstala nezastavěná a slouží zejména k parkování. V dlažbě někdejší synagogu po několik let připomínal symbol Davidovy hvězdy. V roce 2022 byl nahrazen plastikou s židovskými motivy a informačním textem. Důstojnější pietní místo financovalo město Mladá Boleslav na návrh obyvatel v rámci participativního rozpočtu.[7]
Rabíni
Isak Elbogen, krajský rabín mladoboleslavské židovské obce v letech 1843–1880
Soupis rabínů působících v Mladé Boleslavi je nekompletní, vychází ze stati posledního z nich – Arnošta E. Goldmanna – Dějiny Židů v Mladé Boleslavi vydané roku 1934.[1] Sám Goldmann byl posledním mladoboleslavským rabínem, 16. ledna 1943 byl z Mladé Boleslavi deportován do koncentračního tábora Terezín a odtud 6. září do vyhlazovacího tábora Auschwitz, kde zahynul.[8]
1560: mistr Abraham
1588: Ruben a zeť Gabriel
1594–1613: Salomon
1658: David
1680: Lipman Graetz
1691: Filip Lipman
1719: Mojzes Levi Brandeis
1731: Mojžíš Brandejs
1732: Mojžíš Levy
1737: Feitel Noe
1754: Levit Brandeis
1822: Abraham
1824–1842: Yom Tov Spitz
1843–1880: Dr. Isak Elbogen
1886–1893: Moritz Grünwald
1923: Arnošt E. Goldmann
Galerie
kalich z mladoboleslavské synagogy na snímku z roku 1905
parochet z roku 1702 (součást muzejní sbírky) na snímku z roku 1905
Nová židovská škola v Krajířově ulici č. p. 137, kde bylo i muzeum
Odkazy
Reference
↑ abcdGOLDMANN, A. E. Dějiny Židů v Mladé Boleslavi. In: GOLD, Hugo. Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart. Brno: Jüdischer Buch-und Kunstverlag, 1934. Dostupné online. S. 204–221.
↑ abcdefBAREŠ, František. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek 21. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1905. Kapitola Mladá Boleslav, synagoga, s. 283–285.
↑ abHERČÍK, Karel. Čtení o Mladé Boleslavi. 2. vyd. Mladá Boleslav: Kultura města Mladá Boleslav, 2010. ISBN978-80-254-8459-3. Kapitola Boleslavští Židé, s. 114–116.
↑ abcKOPECKÁ, Michaela. Historie Židů na Mladoboleslavsku. Liberec, 2011 [cit. 2020-06-22]. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci. Vedoucí práce Miloš Raban. s. 22. Dostupné online.
↑BARTÁK, F; ŠTEFFEK, J. Po stopách minulosti v obrazech města. In: TRTÍLEK, Vlastimil. Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. Mladá Boleslav: Městský národní výbor, 1974. Kapitola Židovské město, s. 148.
↑MĚSTECKÁ, Sylva. Mladá Boleslav. Praha-Litomyšl: Paseka, 2011. (Zmizelé Čechy). ISBN978-80-7432-094-1. S. 44.
↑CHAROUSKOVÁ, Šárka. Bývalou synagogu připomíná v Boleslavi nové pamětní místo [online]. Statutární město Mladá Boleslav, 2022-05-13. Dostupné online.
HERČÍK, Karel. Čtení o Mladé Boleslavi. 2. vyd. Mladá Boleslav: Kultura města Mladá Boleslav, 2010. ISBN978-80-254-8459-3. Kapitola Boleslavští Židé, s. 114–116.
MĚSTECKÁ, Sylva. Mladá Boleslav. Praha-Litomyšl: Paseka, 2011. (Zmizelé Čechy). ISBN978-80-7432-094-1.
