Po vypuknutí první světové války byl povolán do 54. pěšího pluku císařsko-habsburské armády. Jako svobodník byl zajat 10. září 1914 v tehdy ruském Lublinu. Za světové války v letech 1916–1918 učil na řemeslné keramické škole ve městě Bogotol v Krasnojarském kraji. V té době se podílel i na výzdobě mostních pylonů v Tomsku.[5] Dne 4. srpna 1918 se přihlásil do legií (Bogotol, Tomsk) a následující den se stal příslušníkem 12. československého střeleckého pluku. Dne 29. června 1920 byl převelen ke strážnímu praporu štábu Dálného východu. V osobní kartě legionáře je uvedena jako bydliště Zábeštní Lhota u Přerova.[6] Do vlasti se vrátil 31. května 1921 s 38. transportem legií.[7]
Po návratu z legií provozoval kamenosochařský závod a ateliér v Kroměříži a realizoval řadu hřbitovních plastik, reliéfů a bust na místním hřbitově.[8] Na kroměřížském hřbitově je i sám pohřben.
Pamětní deska Miroslava Tyrše na Velkém náměstí v Kroměříži
Pamětní deska Františka Slaměníka na Riegrově náměstí v Kroměříži
Pamětní deska Františka Skopalíka
Pamětní deska Antonína Rozsypala na Budačině
Kamenné srdce, náhrobek na kroměřížském hřbitově
Růže, náhrobek na kroměřížském hřbitově
Odkazy
Literatura
Páleníček, L. VÝTVARNÉ UMĚNÍ NA KROMĚŘÍŽSKU A ZDOUNECKU, obálka František Vrobel, OSVĚTOVÉ SBORY NA KROMĚŘÍŽSKU A ZDOUNECKU (1940), tisk Karel Kryl Kroměříž
TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 1. A-K.. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. 786 s.
↑Morava v době převratů a změn 1848–1918, Sborník příspěvků z Mezinárodní odborné konference: Kroměříž, 6. a 7. června 2018, Ivo Pejčoch: Českoslovenští legionáři jako výtvarní umělci, Moravský zemský archiv v Brně - Státní okresní archiv Kroměříž, Muzeum Kroměřížska, Knihovna Kroměřížska, Město Kroměříž, Kroměříž 2018, 327 s, ISBN978-80-86759-10-4.