Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Závody se dominantně konají v alpských lyžařských areálech Evropy s pravidelnými zastávkami ve Skandinávii, Severní Americe a Východní Asii. Lyžaři soutěží o nejlepší dosažené časy ve čtyřech disciplínách: slalomu, obřím slalomu, super obřím slalomu a sjezdu. Pátou disciplínou je kombinace (resp. super kombinace) složená ze sjezdu či Super G a slalomu. Méně často pak probíhají soutěže v paralelním slalomu a paralelním obřím slalomu a také paralelní soutěž družstev.
Světový pohár původně zahrnoval pouze slalom, obří slalom a sjezd. Kombinační události byly do programu zařazeny v sezóně 1975 a Super G se poprvé jelo až v roce 1983. Paralelní závody měly premiéru v roce 1975. Současný bodovací systém je používán od sezóny 1992. V každém závodu je bodováno prvních třicet lyžařů. Vítěz získává 100 bodů, druhý 80, třetí 60 a třicátý pak 1 bod. Závodník s největším počtem bodů na konci každé sezóny, obvykle uprostřed března, získává vítězství v konkrétní disciplíně světového poháru – malý křišťálový glóbus, který váží 3,5 kilogramu. Lyžař s největším počtem bodů ve všech disciplínách, pak vyhrává celkové hodnocení poháru – velký křišťálový glóbus o hmotnosti devíti kilogramů.[2]
Světový pohár se koná každoročně a je považován za nejprestižnější soutěž alpského lyžování po olympijských hrách. Oproti nim klade na lyžaře vysoké nároky po celou sezónu, nikoli pouze v jediném závodě, a nejlepší v celkové klasifikaci musí prokázat lyžařské kvality ve více specializacích.[3]
Výsledky paralelních závodů (kromě sezón 1975, 1997 a 2011) se nezapočítávají do statistiky Světového poháru.
Vítězové všech pěti disciplín
Pouze několik univerzálních lyžařů dokázalo během kariéry zvítězit v závodech všech 5 disciplín Světového poháru. Marc Girardelli (1988–89), Petra Kronbergerová (1990–91) a Janica Kostelićová (2005–6) jsou pak jedinými, kterým se tento výkon podařil v rámci jedné sezóny. Protože se kombinace jezdí až od sezóny 1975 a Super G od sezóny 1983, jsou v tabulce uvedeni i lyžaři, kteří vyhráli všechny závody během své kariéry bez těchto událostí (NA znamená, že se daný závod ve Světovém poháru nekonal). Bode Miller je jediný lyžař historie, jenž zaznamenal alespoň pět vítězství v každé z pěti disciplín.
Poznámka: † – bodovací systém uplatněný v sezóně 1978–79 pouze ve dvou posledních mužských sjezdech a třech posledních závodech ostatních disciplín vyjma kombinace.
Statistika
Tabulka ukazuje souhrnnou statistickou analýzu pořadí celkové klasifikace Světového poháru od zavedení bodovacího systému prvních třiceti závodníků (Top 30) v roce 1992. Standardně je k výhře ve SP potřebné nasbírat přes tisíc bodů. V každé sezóně se to podařilo minimálně jednomu muži a ženě, nikdy však tuto hranici současně nepřekročilo více než pět mužů a žen v rámci sezóny.
Sezónní statistiky započítávající sezóny 1992–2010
Celková mužská klasifikace Světového poháru
Dokončené závody
Body vítěze
Rozdíl mezi 1. a 2. místem
Body druhého
Body třetího
Počet lyžařů v sezóně:
> 1000 b.
> 500 b.
> 200 b.
Maximum
40
2000
743
1454
1307
5
19
43
Průměr
34,9
1420
263
1157
1005
2,5
14
40
Minimum
30
1009
2
775
760
1
8
37
Celková ženská klasifikace Světového poháru
Dokončené závody
Body vítězky
Rozdíl mezi 1. a 2. místem
Body druhé
Body třetí
Počet lyžařek v sezóně:
> 1000 b.
> 500 b.
> 200 b.
Maximum
39
1970
536
1662
1391
5
19
45
Průměr
33,3
1540
239
1301
1110
3,3
13
37
Minimum
30
1248
3
931
904
1
9
32
Celková bodová statistika započítávající sezóny 1992–2010
Celková mužská a ženská klasifikace SP: Konečné údaje za 18 sezón
> 1700 b.
> 1500 b.
> 1300 b.
> 1200 b.
> 1100 b.
> 1000 b.
> 900 b.
> 800 b.
Vítěz
5
17
26
34
37
38
38
38
Druhé místo
-
3
15
21
25
34
36
37
Třetí místo
-
-
4
6
12
24
33
37
> 600 bodů
> 500 bodů
> 400 bodů
> 300 bodů
> 200 bodů
> 100 bodů
>= 50 bodů
< 50 bodů
Rozdíl mezi 1. a 2. místem
2
5
9
17
21
26
29
9
Finále Světového poháru
Od roku 1993 pořádá Mezinárodní lyžařská federace (FIS) na konci sezóny v březnu Finále SP (World Cup Final). Během pěti dnů se konají závody ve čtyřech disciplínách: slalomu, obřím slalomu, Super G a sjezdu. Na tuto událost je pozváno omezené množství lyžařů, 25 nejlépe bodujících v dílčích klasifikacích jednotlivých disciplín sezóny a juniorští mistři světa daných disciplín. Pro užší startovní listinu je v každém závodu bodováno jen prvních patnáct lyžařů.
* Pouze tyto čtyři závody byly započítávány do "hodnocení Světového poháru a oficiálních statistik FIS (vítězství/pódia)", ostatní byly pouze součástí hodnocení Poháru národů (Nations Cup).
Vídeňský závod 1986 byl ve Světovém poháru první, který se konal za umělého osvětlení.
Pohár národů
Do každoročního hodnocení Poháru národů jsou započítávány body všech závodníků daného státu v konkrétní sezóně.
V prvních letech poháru dominoval francouzský tým, když v Poháru národů zvítězil v pěti z úvodních šesti ročníků. Po zbytek 70. let převzali roli lídra Rakušané, po většinu 80. let vystřídáni švýcarským družstvem. Rakousko se na špici vrátilo roku 1988 a od sezóny 1990 poháru dominuje sérií výher celkového pořadí a až na výjimky také v klasifikacích mužů i žen. V sezóně 2000 dosáhl tým rekord, když nasbíral celkem 17 927 bodů, stejně tak v sezóně 2004 vytvořili rekordní rozdíl v umístění prvního a druhého družstva, když mezi Rakouskem a druhou Itálií byla diference 12 066 bodů.
Ke konci sezóny 2015 Rakousko celkově zvítězilo ve 26 sezónách v řadě, muži dosáhli 23krát prvního místa za sebou a ženy pak triumfovaly 17krát v řadě. Rakouský tým je také jediný, který se v celkové klasifikaci vždy umístil mezi prvními třemi, z 49 ročníků 36 vyhrál, 12krát skončil na druhém a jednou na třetím místě.
Tabulka obsahuje počet umístění států na prvním, druhém a třetím místě v Poháru národů (stav po sezóně 2011):
Poznámky: Pouze 7 z 32 paralelních závodů bylo započítáno do oficiální klasifikace Světového poháru (závody v letech 1975, 1997, a 2011). Všechny výhry, které zaznamenali lyžaři Socialistické federativní republiky Jugoslávie jsou přičetny Slovinsku, protože závodníci bez výjimky pocházeli ze Socialistické republiky Slovinsko. Výsledky Sovětského svazu a Ruska, stejně jako Československa a České republiky, jsou počítány odděleně. Výsledky Západního Německa (do roku 1990) a sjednoceného Německa jsou započítávány společně.
Závod Světového poháru vyhráli alpští lyžaři z 23 států, z toho muži z 19 a ženy z 20 různých suverénních států.
↑LANG, Serge. 21 Years of World Cup Ski Racing. [s.l.]: Johnson Books / James Wotton, 1986. ISBN1-55566-009-6.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Dostupné pod ISBN0-246-13116-0.
↑ FIS NewsFlash, Edition 72, 26. dubna 2006. www.fis-ski.com [online]. [cit. 2018-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30.
↑LANG, Patrick. World Cup History: The FIS Alpine Skiing World Cup [online]. [cit. 2008-12-14]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑World Cup Men's Races, Team Stats [online]. Ski-db.com [cit. 2010-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-01.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑World Cup Women's Races, Team Stats [online]. Ski-db.com [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-02.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
.png)
