Světová antidopingová agentura (anglicky World Anti-Doping Agency, odtud zkratka WADA, francouzsky Agence mondiale antidopage, odtud zkratka AMA^[1]) je mezinárodní nezávislá organizace zaměřená na boj proti dopingu. Byla založena 10. listopadu 1999 v Lausanne ve Švýcarsku a jejím hlavním iniciátorem a sponzorem byl Mezinárodní olympijský výbor, který dodnes zajišťuje zhruba polovinu jejích příjmů. Na základě rozhodnutí z roku 2001 se v roce 2002 ústředí organizace přestěhovala do Montrealu v Kanadě.

WADA v prosinci 2014 zřídila tříčlennou komisi pro vyšetření dopingu v Rusku, která v rámci vyšetřování odvezla z Moskvy přes 3000 vzorků.^[2] Tato komise vydala 9. listopadu 2015 zprávu, v níž doporučila vyloučit Všeruskou federaci lehké atletiky z Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF). Zpráva také doporučila udělit doživotní zákaz činnosti pěti sportovcům a pěti trenérům či funkcionářům, zrušení moskevské antidopingové laboratoře a suspendaci jejího ředitele Grigorije Rodčenkova.^[3] Za dopující sportovce byly označeny Marija Savinovová, Jekatěrina Poistogovová, Kristina Ugarovová, Anastasija Bazdyrevová a Taťjana Mjazinová.^[4]

Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

V červenci 2016 zveřejnila WADA svou vyšetřovací zprávu, podle které ruské státní orgány systematicky kryly doping ruských olympioniků téměř ve všech sportech. Podle WADA ruský dopingový program řídilo, kontrolovalo a monitorovalo ministerstvo sportu vedené Vitalijem Mutkem ve spolupráci s tajnou službou FSB, středisky vrcholového sportu a laboratořemi v Moskvě a Soči.^[5] Systém byl zaveden po olympijských hrách ve Vancouveru v roce 2010 a pokračoval přes MS v atletice v Moskvě v roce 2013 až do zimních olympijských her v Soči 2014. Během olympiády v Soči umožňoval systém manipulaci se vzorky ruských sportovců, přičemž součástí dopingového programu bylo přes 20 ruských olympioniků v Soči, včetně 15 medailistů.^[6]

WADA doporučila Mezinárodnímu olympijskému výboru, aby zvážil vyloučení ruských sportovců z olympiády v Riu, kde už měli zakázáno startovat ruští atleti a vzpěrači.^[6]

Vyšetřování, jednání, odvolání a tresty pokračovaly s tím, že nedostatky a podvody pokračovaly. 9. prosince 2019 Výkonný výbor Světové antidopingové agentury WADA rozhodl a oznámil, že Rusko bylo kvůli dopingu na čtyři roky vyloučeno z OH a mistrovství světa a také že znovu suspendoval agenturu RUSADA.^[7][8][9]

Mezinárodní sportovní arbitráž (anglicky Court of Arbitration for Sport; CAS, francouzsky Tribunal Arbitral du Sport; TAS) v Lausanne zkrátil na polovinu čtyřletý trest od Světové antidopingové agentury (WADA), proti němuž se Rusko odvolalo. Ruští sportovci a týmy budou moci na velkých akcích startovat jen v případě, že nebudou zapleteni do dopingových skandálů. Nebudou smět závodit pod svou vlajkou a v případě jejich vítězství nebude znít ruská hymna. ^[10]

Malým vítězstvím pro Rusko je to, že sportovci budou moci mít na oděvu jméno země a její barvy, pokud bude název „Rusko“ stejně dominantní jako slova „Neutrální sportovec“ nebo „Neutrální tým“.^[10]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku World Anti-Doping Agency na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Světová antidopingová agentura na Wikimedia Commons
• World Anti-Doping Agency - oficiální stránky (anglicky)
• WADA publishes Independent McLaren Investigations Report Archivováno 18. 8. 2016 na Wayback Machine. (anglicky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.