Tano
Základní informace
Datum	5. den. 5. lunární měsíc
Stát	Korea

Tano (korejsky 단오), také nazývaný Surinnal (korejsky 수릿날), je korejský tradiční svátek, který připadá na 5. den pátého měsíce v lunárním korejském kalendáři. Je to oficiální svátek v Severní Koreji a jeden z hlavních tradičních svátků v Jižní Koreji. Jižní Korea si zachovala několik festivalů souvisejících se svátkem, z nichž jeden je festival Kangnung Tano (강릉단오제) zařazený organizací UNESCO mezi „nehmotné kulturní dědictví lidstva“.^[1]

V mahanské konfederaci starověké Koreje byl tento den dnem duchovních rituálů, které byly oslavovány zpěvem, tancem a vínem. Tradičně si ženy myly vlasy ve vodě převařené s puškvorcem obecným (창포, čchangpcho), který měl dodat vlasům lesk. Ženy si také dávají do vlasů květy Angelica polymorpha (궁궁이) s vírou, že její aroma odpuzuje zlo.^[2] Lidé nosí modré a červené oblečení a barví si sponky do vlasů na červeno s kořeny kosatce. Muži nosí kořínky kosatce kolem pasu, aby odehnali zlé duchy. Říkalo se, že bylinky zvlhčené rosou léčí bolesti břicha a rány. Tradiční jídla zahrnují suričchüttok, ssukttok a další bylinkové rýžové koláče.^[3]

Přetrvávající lidové hry Tano jsou houpačka, zápas ssirum (씨름), kamenná bitevní hra sokčon a tchekkjon. Houpačka byla hra, kterou hrály ženy, zatímco ssirum byl zápas mezi muži. Maskový tanec býval oblíbený mezi rolníky díky satirickým textům, které opovrhovaly místními aristokraty.

Svátek Tano se také nazývá Surinnal, což znamená „nejvyšší den“ nebo „den boha“. Tento název byl přijat během dynastie Čosǒn spolu s přesným datem oslav.^[4] Slovo surit se vrací k suri, což znamená „kolo“, a proto byly rýžové koláčky označeny vzorem kola.^[5] Tano je čínsko-korejské jméno, odvozené od festivalu Tuan-wu, což je tradiční festival dračích lodí.^[6]

Moderní historie má tendenci charakterizovat Tano jako šamanský rituál uctívající nebeské božstvo na oslavu konce období setí.^[4] Podle článku A Comparative Study of the Tano Festivals between Korea and China, lidé z mahanské konfederace oslavovali tento svátek tancem a zpěvem. Ve starověkém státě Činhan se po květnovém zasetí semen konal obřad do nebe. V severních oblastech se v květnu živí tvorové probouzejí ze zimního spánku, takže Tano byl původně svátek slavený v severní části země.^[7] Od dob tří korejských království se bůh předků stal také předmětem vykonávání obětí, neboť byl kladen také větší důraz na rituály předků.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svátek Tano na Wikimedia Commons