Narodil se Janu Mikulíkovi a Marii roz. Bauerové v Klabavě č.p. 31. Absolvoval reálku v Plzni, po maturitě nastoupil ke studiu strojního inženýrství na české technice v Praze, kde získal titul inženýr. Posléze přesídlil do Prahy, kde pak pracoval též jako úředník.[2]
Soustavně se zajímal o těsnopis, svůj odborný zájem prohloubil a vytvořil vlastní těsnopisnou soustavu. Působil jako člen Vědeckého sboru těsnopisného. V období po vzniku Československa se pak ve své práci spojil s pedagogem Aloisem Heroutem, který roku 1919 představil svůj Nový těsnopis český. Oba se rozhodli své systémy propojit a výsledkem byla soustava ještě jednodušší a přesnější – Původní rychlopis českosloveský. Heroutova - Mikulíkova těsnopisná soustava byla 23. dubna 1921Ministrem školství a národní osvěty schválena a následně zavedena do škol místo dosavadního převodu soustavy Gabelsbergrovy. Během několika let byla soustava přeložena do několika jazyků a jen s malými změnami se používá dodnes.
Vedle toho se Mikulík zabýval také vydáváním odborné literatury v oboru strojnictví, mj. sestavil Strojnický slovník česko-německý.[3]
_Hrob_Malvazinky_B.jpg)
