Poté, co byl roku 1801 zakázán dovoz devoční grafiky do zemí habsburské monarchie, nastal v Praze prudký rozvoj její výroby. Vzniklo zde okolo šedesáti tiskáren a dílen, např. dílna Dominika Mauliniho. Útlum těchto malých dílen proběhl v šedesátých letech 19. století, kdy se výroba přesouvala do větších vydavatelství v Rakousku, Německu a Francii.[1]
Odkazy
Reference
↑ Kouzlo svatých obrázků. www.do-muzea.cz [online]. Muzeum hl. m. Prahy, 2017 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Literatura
Thomas Thomov, Maritime ex-voto graffito from the church of Hagia Sophia, Constantinople. In: Byzantinoslavica, Revue internationale des études byzantines; Slovanský ústav AV ČR Praha, Roč. 73, č. 1-2, 2015, s. 57-74.
Jan Royt: Devoční zobrazení ve středověku a zbožnost. In: Locus pietatis et vitae : sborník příspěvků z konference konané v Hejnicích ve dnech 13.-15. září 2007. Univerzita Karlova v Praze: Scriptorium, 2008 s. 447-456.
Miroslava Suchánková, Devoční grafika v národopisných sbírkách Slezského zemského muzea. Miroslava Suchánková. In: Časopis Slezského zemského muzea : série B - vědy historické; Slezské zemské muzeum Opava, roč. 62, č. 1 (2013), s. 67-86.
Eva Charvátová: Svaté obrázky – Čechy a Morava, Eminent, Praha 2007
Štěpánka Běhalová: Obrázky z pouti, Muzeum Jindřichohradecka, Jindřichův Hradec 2012
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu svatý obrázek na Wikimedia Commons