Světlounovití

Jak číst taxoboxSvětlounovití
alternativní popis obrázku chybí
Světloun drobný
(Squaliolus laticaudus)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaparyby (Chondrichthyes)
Nadřádžraloci (Selachimorpha)
Řádostrouni (Squaliformes)
Čeleďsvětlounovití (Dalatiidae)
J. E. Gray, 1851
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Světlounovití (Dalatiidae) je čeleď menších, celosvětově rozšířených žraloků z řádu ostrouni (Squaliformes).

Výskyt

Světlounovití se vyskytují v Atlantském, Indickém a Tichém oceán. Obývají vody od mírného po tropický pás. Typicky se vyskytují v hlubších vodách kontinentálních svahů daleko od břehu.[1]

Charakteristika

Jedná se o menší žraloky s úzkým až mírně baculatým tělem o délce od několika desítek centimetrů po 2 metry.[1] Světloun drobný (Squaliolus laticaudus) se svými 25 cm dokonce patří mezi nejmenší známé druhy žraloků.[2] Hlava světlounovitých je úzká a kuželovitá, čumák krátký.[3] Mají dvě hřbetní ploutve bez trnů; výjimku tvoří zástupci rodu Squaliolus, kteří mají jeden menší trn na první hřbetní ploutvi.[2] Světlounovití jsou jedni z mála žraloků, kteří mají přítomny luminescentní orgány,[4] které lze pozorovat i z vnějšku jako černé tečky převážně na břišní straně těla.[2] Zuby v horní čelisti jsou menší s úzkými hroty bez bočních hrotků, spodní zuby jsou širší s výraznějšími bočními hrotky vyrůstajícím z boků korunek.[1]

Jsou živorodí. Některé druhy představují mocné predátory, jiné druhy se živí ektoparaziticky. Světloun Bonaterrův (Dalatias licha) je ohrožen cíleným i nechtěným lovem pro chutné maso a olej z jater. Ostatní druhy nejsou pro člověka ekonomicky významné díky jejich malé velikosti.[3]

Systematika

Nejstarší fosilní druhy pochází ze pozdní křídy.[2] Do čeledi se řadí asi 7 rodů a 10 druhů:[5]

Původní podčeledi světlounovitých Etmopterinae a Oxynotinae byly povýšeny na samostatné čeledi Oxynotidae a Etmopteridae.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c EBERT, David. Sharks, Rays, and Chimaeras of California. Berkeley and Los Angeles, California: University of California Press, 2003. (California Natural History Guides). Dostupné online. ISBN 0-520-22265-2. S. 70–71. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 77. (anglicky) 
  3. ↑ a b EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L., 2021. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 978-0-691-20599-1. S. 207. (anglicky) 
  4. ↑ FERRÓN, Humberto G. Illuminating the evolution of bioluminescence in sharks. Palaeontology. 2023-01, roč. 66, čís. 1. Dostupné online [cit. 2023-12-30]. ISSN 0031-0239. doi:10.1111/pala.12641. (anglicky) 
  5. ↑ a b Dalatiidae Gray, 1851. www.marinespecies.org [online]. WoRMS - World Register of Marine Species [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L., 2021. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 978-0-691-20599-1. (anglicky) 

Externí odkazy