Státní znak Lichtenštejnska je znakem panovnického domu. Jeho užívání je vyhrazeno pro členy knížecího domu a státních orgánů, soukromé osoby mohou užívat státní znak, je-li to ve státním zájmu. Znak je složen ze znaků různých oblastí Evropy, ve kterých knížecí rod v historii figuroval.
Štít je složen z:[1]
Pokud je štít položen na knížecí hermelín s knížecí korunou, jedná se o velký znak. Je-li použit pouze znak knížecí rodiny s korunou, jde o malý znak.
Historie
Roku 1699 koupil hrabě Jan Adam I. z Lichtenštejna od pánů z Hohenemsu hrabství Schellenberg (dnes tzv. Dolní země, Unterland) a v roce 1712 i hrabství Vaduz (dnes Horní země, Oberland). Po jeho smrti byla obě hrabství sloučena do panství Liechtenstein. 23. ledna 1719 Karel VI., císař Svaté říše římské, povýšil Lichtenštejnsko na říšské knížectví.[1]
Erbem Lichtenštejnů byl zlato-červeně dělený štít z kterého byly odvozeny i první vlajky tohoto útvaru.[1]
6. srpna 1806 se František II., poslední říšský císař, vzdal (na nátlak Napoleona) titulu a západní část Říše byla přeměněna na Rýnský spolek a Lichtenštejnsko na suverénní stát v rámci spolku. Státním znakem Lichtenštejnska se stal znak panovnického rodu, užívaný již od roku 1630, kolem štítu byl Řád zlatého rouna.[1]
V roce 1815 se stalo Lichtenštejnsko, zcela nezávislým státem a členem Německého spolku, státní znak se užíval s oválným štítem, ale bez Řádu zlatého rouna.[1]
Znak a koruna se poté zobrazovaly v různých grafických podobách, např. od počátku 20. století do 30. let (na mincích) s Řádem zlatého rouna obklopený vavřínovým věncem.[1]
4. června 1957 byl poprvé v historii oficiálně schválen vzhled státního znaku Lichtenštejnska.[1]
K poslední úpravě státních symbolů došlo zákonem „O znaku, barvách, pečeti a emblému Lichtenštejnského knížectví” z 30. června 1982. Zákon byl publikován 18. září 1982 ve Státním věstníku zákonů (Landesgesetzblatt) č. 58, kterým byla upřesněna kresba knížecí koruny na vlajce (přibylo svislé šrafování na dýnku hermelínové čapky) a v úvodní části zákona byl definován malý i velký státní znak a dokonce i jejich černobílé vyobrazení.[1]
Podobnost erbu Kuenrigů se znakem Saska
Ferdinand II. povolil zakladateli rodu Karlovi I. z Lichtenštejna roku 1620 užívat roku 1594 erb vymřelého rodu Kuenringů.
Erb Kuenringů je dělen osmkrát a začíná zlatou, na rozdíl od velmi podobného znaku Saska, který je dělen desetkrát a začíná černou. Zelená diamantová koruna je prohnutá, zatímco v Saském znaku rovná.
Vlajky lichtenštejnských obcí
Lichtenštejnsko se člení na 11 obcí (Gemeinden). Všechny obce užívaji vlastní znaky:[1]
Z těchto znaků jsou odvozeny i varianty vlajek a varianty vyvěšované vertikálně na způsob korouhví, většinou o poměru stran 1:4. Oficiální vlajky však nejsou odvozeny ze znaků a existují i z nich odvozené varianty vyvěšované vertikálně.[1]
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
