PROFILPELAJAR.COM

Strategické plánování je systematický proces, který slouží organizaci ke stanovení cílů, identifikování cesty k dosažení cílů a efektivní alokaci dostupných zdrojů. Tento přístup je nezbytný pro adaptaci organizace v měnícím se prostředí a k dosažení její vize. Výstupem je strategický plán.^[1]

Strategické plánování se začalo uplatňovat v organizacích během 60. let 20. století. V průběhu svého vývoje se stalo důležitým aspektem strategického řízení a podstatnou roli zaujímá i v 21. století. Zaměřuje se především na dlouhodobé řízení, zpravidla na období trvající od 2 do 5 let.^[2] Vedoucí pozice v organizaci mají za úkol stanovit strategii směřování. Na strategii může být nahlíženo jako na vzorec činností sloužící organizaci k adaptaci v prostředí.^[3]

Proces

Strategické plánování je proces, který má své vstupy, aktivity, výstupy a výsledky. Tento proces má svá omezení a může být jak formální, tak neformální. Celý proces lze rozdělit do pěti fází. Proces je naprosto nezbytný pro zajištění udržitelného rozvoje a úspěchu organizace.^[4]

Přípravná fáze

Příprava je klíčová pro úspěšný průběh celého procesu. V této fázi se sestavuje tým odpovědný za plánování, identifikují se klíčové zainteresované strany a stanovuje se časový harmonogram. Důležitým aspektem je také shromáždění vstupních dat o organizaci a jejím okolí.^[5]

Analýza současného stavu

Organizace provádí detailní analýzu vnitřního i vnějšího prostředí. Tato analýza umožňuje pochopit, jaké faktory ovlivňují její fungování. Zaměřuje se na hodnocení zdrojů organizace, jejích schopností a tržního prostředí, ve kterém působí. Důraz je kladen na identifikaci trendů, rizik a příležitostí, které mohou mít vliv na budoucí směřování.^[5]

Stanovení vize, poslání a hodnot

Vize popisuje, kam organizace směřuje a jaké chce mít postavení v budoucnosti. Jde o dlouhodobý ideál, který inspiruje a motivuje všechny zúčastněné. Poslání odpovídá na otázku, proč organizace existuje, a definuje její hlavní účel. Poskytuje jasné zaměření na to, co organizace dělá a pro koho. Hodnoty představují základní principy a pravidla, která organizace uznává. Jsou základem pro rozhodování a jednání všech členů organizace.^[5]

Formulování cílů a strategií

Organizace stanovuje konkrétní cíle, které jsou obvykle formulovány podle zásad SMART (specifické, měřitelné, dosažitelné, relevantní, časově ohraničené). Následně jsou navrhovány strategie, které definují, jakým způsobem těchto cílů dosáhnout. V této fázi se také určují strategické priority, které zajistí efektivní využití zdrojů.^[5]

Implementace a řízení strategie

Tento krok zahrnuje vytvoření akčních plánů, rozdělení odpovědností a přidělení zdrojů. Důraz je kladen na sledování pokroku a zajištění toho, že jednotlivé aktivity odpovídají stanoveným cílům.^[5]

Nástroje a přístupy

Strategické plánování využívá různé analytické nástroje a techniky, které slouží k analyzování prostředí a stanovení efektivní strategie vedení organizace.^[2]

SWOT analýza – metoda, jejíž pomocí je možné identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby spojené s určitým projektem.
PEST analýza – analýza politicko-právního, ekonomického, sociálně-kulturního a technologického prostředí a faktorů, které ovlivňují nebo budou ovlivňovat organizaci.
Porterova analýza pěti sil – základní a významný nástroj pro analýzu konkurenčního prostředí firmy a jejího strategického řízení.
Balanced Scorecard – metoda v managementu, která vytváří vazbu mezi strategií a operativními činnostmi, s důrazem na měření výkonu.^[6]

Reference

↑ RUMELT, Richard P. Good Strategy/Bad Strategy: The Difference and Why It Matters. Strategic Direction. 2012-08-01, roč. 28, čís. 8. Dostupné online [cit. 2024-12-22]. ISSN 0258-0543. DOI 10.1108/sd.2012.05628haa.002. (anglicky)
↑ ^a ^b MINTZBERG, Henry; QUINN, James Brian. The Strategy Process: Concepts, Contexts, Cases. 3rd ed. vyd. Upper Saddle River, N.J: Prentice Hall 990 s. ISBN 978-0-13-234030-4.
↑ GLAISTER, Keith W.; FALSHAW, J. Richard. Strategic Planning: Still Going Strong?. Long Range Planning. 1999-03, roč. 32, čís. 1, s. 107–116. Dostupné online [cit. 2024-12-22]. DOI 10.1016/S0024-6301(98)00131-9. (anglicky)
↑ RUMELT, Richard P. Good Strategy Bad Strategy: The Difference and Why It Matters. New York: Currency 1 s. ISBN 978-0-307-88623-1, ISBN 978-0-307-88625-5.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e GRÜNIG, Rudolf. The Strategy Planning Process: Strategic Analyses, Objectives, Options and Projects. 3rd ed. vyd. Cham: Springer International Publishing AG 1 s. ISBN 978-3-030-93917-5, ISBN 978-3-030-93918-2.
↑ FERREIRA, João J.M.; FERNANDES, Cristina I.; FERREIRA, Fernando A.F. What makes organizations unique? Looking inside the box. Journal of Business Research. 2022-02, roč. 139, s. 664–674. Dostupné online [cit. 2024-12-22]. DOI 10.1016/j.jbusres.2021.10.017. (anglicky)