Stažení srbské armády na Korfu, známé též pod názvem Srbská golgota, nebo také Albánská golgota probíhalo na přelomu let 1915/1916 v závěru tzv. Srbské kampaně za první světové války.
Historické pozadí
V roce 1915 vstoupilo Bulharsko do války na straně Trojspolku. Dlouhodobý a úspěšný odpor, který srbští vojáci kladli na severu země Rakousko-Uhersku, skončil po útoku bulharských vojsk na jižní Srbsko. Tam se nacházelo vedení státu i armády; většina bojujících sil byla dislokována u rakouských hranic a obrana bulharské hranice byla velmi slabá. Bulharsko zahájilo postup dne 15. října1915 bez vyhlášení války. Ve stejnou dobu zahájily ze severu rakouské a německé jednotky rozsáhlou ofenzivu s cílem postupu směrem na jih.
Přestože spojenci ze strany Dohody slibovali vyčerpanému srbskému vojsku pomoc, té se dočkala jen malá část.[2] V lednu 1916 tak cca sto dvacet až sto šedesát tisíc srbských vojáků[1][2], kteří dorazili na pobřeží Jaderského moře v Albánii, pokračovalo jižním směrem až do Řecka na ostrov Korfu. Vzhledem k vyčerpanosti a nedostatku zásob; válečným podmínkám a velmi dlouhému pochodu měli srbští vojáci značné ztráty. Rovněž také vypukla epidemietyfu[nepřesný odkaz], která celou situaci pouze zhoršila. Několik tisíc vojáků proto na ostrov Korfu nedoputovalo; jiní i když dosáhli cíle trpěli těžkými podmínkami, neboť se na ostrově samotném nedostávalo jídla, stanů, oblečení i lékařské pomoci.
Nemalá část srbských vojáků byla v roce 1918 vrácena zpět do boje. Účastnili se střetů na tzv. Soluňské frontě, odkud se na podzim po jejím prolomení vrátili domů.
Obraz v kultuře
Tamo daleko, píseň srbských vojáků popisující cestu na daleký ostrov Korfu
Reference
↑ abĆOROVIĆ, Vladimir. Istorija srpskog naroda. Beograd: Janus, 2001. Dostupné online. Kapitola Svetski rat. (srbština)
↑ abŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich, 1936. 652 s. Kapitola IX., s. 334.