V menších stanicích bývají obvykle stavědla dvě (a nebo jen jedno ústřední stavědlo), ve větších stanicích jsou dvě a více a navíc kvůli lepšímu přehledu umístěna ve výškových budovách.
V dnešní době je práce signalistů nahrazována automatizovanými zabezpečovacími systémy, takže stavědla pomalu ztrácejí svůj význam a jsou rušena.
Podle předpisu Správy železnic D1 část první stavědlo je stanoviště, kde jsou umístěny prostředky pro ovládání a kontrolu zabezpečovacího zařízení a pro ústřední přestavování výhybek a výkolejek. Zabezpečovací zařízení je obsluhováno zaměstnancem s odbornou způsobilostí výhybkáře - signalistou, popř. i výpravčím.
Stavědla (pracoviště obsazená signalistou, popř. výpravčím), ve stanicích se číslují v každé stanici postupně od začátku ke konci trati. Pro označení se stavědla označují zkratkou "St" a arabským číslem, tedy například St.1, St.2, atd.
Rozdíl mezi stavědlem a stanovištěm:
Stavědlo má označení St. a arabskou číslici (St.1). Výhybky jsou přestavovány ústředně a obsluhují se návěstidla.
Stanoviště má označení St. a římskou číslici (St.I). Výhybky jsou přestavovány ručně a neobsluhují se návěstidla.