Patřil mezi nejvýznamnější haličské průmyslníky. Vlastnil naftové doly i ropné rafinérie. V závěru života se dostal do finančních potíží a byl zmiňován jako spoluobviněný v případu krachu haličské spořitelny. V následném procesu (začal 2. října 1899[3]) ale byl zproštěn viny. Po soudním procesu se stáhl z veřejného života.[2] Napsal několik národohospodářských studií.[4]
Hrob Stanisława Szczepanowského na Lyčakovském hřbitově ve Lvově
Zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu, kde zastupoval město Drohobyč.[2] Na zemském sněmu zasedal od roku 1889.[4]
Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1886 za kurii velkostatkářskou v Haliči. Slib složil 29. září 1886. Mandát obhájil ve volbách roku 1891, nyní za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Lvov.[5] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako Stanislaus Szczepanowski, majitel dolů, bytem Lvov.[6] Počátkem 90. let patřil mezi významné polské politiky a spekulovalo se o něm jako o nástupci Juliana Dunajewského na postu ministra financí Předlitavska.[3]
Do Říšské rady byl zvolen roku 1886 coby nezávislý kandidát a porazil tehdy oficiálního kandidáta Polského klubu. Brzy se ale sám přimknul k Polskému klubu a byl jeho tlumočníkem.[3] Na Říšské radě je v roce 1887 uváděn coby člen Polského klubu.[7] Rovněž po volbách roku 1891 je řazen do Polského klubu.[8] Patřil mezi významné politiky Polské demokratické strany.[9]
