Během osvobozovacích bojů a po jejich ukončení se správy Moravské Ostravy a okolních obcí ujaly místní národní výbory (MNV). Ostravský magistrát působící do 29. dubna1945 byl zrušen a 2. května1945 nahrazen prozatímním národním výborem. Ten měl třináct členů, kteří zastupovali komunistickou stranu, sociálně-demokratickou stranu, národně-socialistickou stranu a lidovou stranu. V jeho čele stál komunista Josef Lampa. Výbor řešil veškeré otázky související s obnovou a životem Moravské Ostravy. Množství úkolů, jimiž byl zavalen, si vyžádalo jeho rozšíření.
Dne 22. května1945 došlo k ustavující schůzi řádného MNV. MNV měl 26 členů a jeho předsedou se stal komunista Josef Kotas. Plénum MNV bylo 11. června1945 rozšířeno na 60 členů a 2. července1945 začala pracovat dvacetičlenná rada MNV.
Těsně po osvobození byly v bývalých obcích připojených k Moravské Ostravě a v některých místních částech ustanoveny vlastní MNV, které však fungovaly bez právního podkladu. Dle vládního nařízení číslo 4/1945 Sb. měl totiž v každé obci být pouze jeden MNV. Rada MNV v Moravské Ostravě proto svým rozhodnutím z 6. července1945 tyto MNV změnila na pomocné národní výbory (PNV), které jí byly podřízeny.
PNV sehrály důležitou roli v týdnech po osvobození. Díky dobré znalosti místních poměrů byly schopny řešit problémy lidí lépe než „velký“ MNV. Jejich zástupci však nebyli spokojeni s nevelkými pravomocemi, jež jim rada MNV svěřila, proto přijali memoranda, která zaslali vládě a ministerstvu vnitra. V nich požadovali větší samostatnost a decentralizaci městské správy až na úroveň MNV v jednotlivých čtvrtích.
Podle okupačního nařízení číslo 236/1941 Sb. z 29. května1941 vykonávala Moravská Ostrava jako město se zvláštním statutem podřízené přímo zemskému úřadu v Brně také funkci okresního úřadu. Územní obvod byl tehdy rozšířen o osm obcí politického okresu Frýdek (Heřmanice, Hrušov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Michálkovice, Muglinov, Radvanice, Slezská Ostrava) a čtyři obce politického okresu Moravská Ostrava (Hrabová, Nová Bělá, Stará Bělá a Výškovice).
Toto nařízení v podstatě potvrdil dekret prezidenta republiky číslo 121/1945 Sb. z 27. října1945, kterým byla Moravská Ostrava potvrzena jako město se zvláštním statutem. Současně se potvrdilo i připojení obcí k Moravské Ostravě. Moravskoostravský správní okres byl zrušen a jeho bývalé obce Krmelín, Proskovice a Stará Ves nad Ondřejnicí se staly součástí nového správního okresu Místek, který se spojil se správním okresem Frýdek.
Dekret také zřídil expozituru Moravskoslezského zemského národního výboru v Moravské Ostravě (ZNV), pod kterou spadaly správní okresy Bílovec, Bruntál, Fryštát, Frývaldov, Hlučín, Nový Jičín, Krnov, Místek, Opava-venkov, Český Těšín a dále statutární města Opava a Moravská Ostrava. Ostravské PNV byly pověřeny správou území, na nichž se utvořily.
Neuváženým rozhodnutím ústředních státních orgánů byly k 1. červenci1946 zrušeny PNV, ačkoliv se během své roční existence dobře osvědčily. Dne 10. července1946 se konala ustavující schůze Národního výboru statutárního města Moravské Ostravy.
Výnosem ministerstva vnitra číslo 1522/1946 Ú. l. z 28. června1946 se Moravská Ostrava přejmenovává na Ostravu, což později potvrdila vyhláška číslo 123/1947 Sb. Bylo tak odstraněno po připojení slezských obcí zastaralé označení statutárního města.
Ostrava se v té době skládala z devatenácti bývalých samostatných obcí, jejichž katastrální území byly jako osady označeny čísly. Jako dvacátá osada byla zařazena i bývalá osada obce Zábřeh nad Odrou, Hulváky.
Označení
Osada
Ostrava I.
Moravská Ostrava
Ostrava II.
Přívoz
Ostrava III.
Mariánské Hory
Ostrava IV.
Nová Ves
Ostrava V.
Zábřeh nad Odrou
Ostrava VI.
Hrabůvka
Ostrava VII.
Vítkovice
Ostrava VIII.
Slezská Ostrava
Ostrava IX.
Muglinov
Ostrava X.
Hrušov
Ostrava XI.
Heřmanice
Ostrava XII.
Michálkovice
Ostrava XIII.
Radvanice s Lipinou
Ostrava XIV.
Kunčičky
Ostrava XV.
Kunčice nad Ostravicí
Ostrava XVI
Hrabová
Ostrava XVII.
Nová Bělá
Ostrava XVIII
Stará Bělá
Ostrava XIX.
Výškovice
Ostrava XX.
Hulváky
Vyhláškou ministerstva vnitra číslo 1903/1946 Ú. l. byl s platností od 1. listopadu1946 vydán Prozatímní organizační řád statutárních měst. Národní výbory statutárních měst jím byly přejmenovány na Ústřední národní výbory (ÚNV).
Některé zrušené PNV nahradily obvodní rady (OR) ustavené v těchto okrajových částech města:
Označení
Osada
Katastrální území
Obvodní rada I.
Stará Bělá
Stará Bělá, Nová Bělá, Výškovice
Obvodní rada II.
Hrabová
Hrabová
Obvodní rada III.
Kunčice nad Ostravicí
Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky
Obvodní rada IV.
Radvanice
Radvanice
Obvodní rada V.
Michálkovice
Michálkovice
Obvodní rada VI.
Heřmanice
Heřmanice
Obvodní rada VII.
Hrušov
Hrušov
Pro vzájemnou řevnivost některých částí byly ještě zřízeny na přechodnou dobu pobočné úřadovny obvodní rady I. v Nové Bělé, Výškovicích a Kunčičkách, a dále pobočná úřadovna ÚNV v Muglinově. Nepochopitelně však nebyly obvodní rady zřízeny ve velkých čtvrtích, jako byly Mariánské Hory, Moravská Ostrava, Přívoz, Vítkovice aj.
Po únorovém převratu došlo k přijetí celé řady nových právní předpisů (zejména ústavy a zákona o krajském zřízení). Od 1. ledna1949 zanikla expozitura ZNV v Ostravě a její funkci převzal nově ustanovený Krajský národní výbor v Ostravě (KNV). Do jeho správního obvodu náležely okresy Bílovec, Český Těšín, Fryštát, Hlučín, Nový Jičín, Krnov, Místek a Opava-venkov, dále pak bývalá statutární města Opava a Ostrava. Od 1. února1949 byl zřízen okres Ostrava se sídlem v Ostravě, který tvořilo okolních 25 obcí.
V krajských městech pak na návrh ostravského ÚNV došlo k vytvoření jednotných národních výborů (JNV). Ty vykonávaly funkci okresního národního výboru (ONV) a zároveň fungovaly jako MNV pro město, ve kterém sídlily. Pouze Brno a Bratislava (a pochopitelně také hlavní město Praha) neměly JNV.
Změnil se také počet obvodních rad:
Označení
Městská čtvrť
Datum zřízení
Obvodní rada I.
Stará Bělá
26. června 1949
Obvodní rada II.
Hrabová
26. června 1949
Obvodní rada III.
Kunčice
26. června 1949
Obvodní rada IV.
Radvanice
26. června 1949
Obvodní rada V.
Michálkovice
26. června 1949
Obvodní rada VI.
Heřmanice
26. června 1949
Obvodní rada VII.
Hrušov
26. června 1949
Obvodní rada VIII.
Muglinov
27. února 1950
Obvodní rada IX.
Výškovice
27. února 1950
Obvodní rada X.
Kunčičky
27. února 1950
Obvodní rada XI.
Nová Bělá
21. prosince 1950
Velké městské čtvrti jako Mariánské Hory, Ostrava-střed, Přívoz, Slezská Ostrava a Vítkovice se obvodních rad dočkaly až v 2. polovině roku 1951.
Ústavní zákon o národních výborech číslo 12/1954 Sb. z 3. března1954 zásadně změnil fungování národních výborů. Ty byly nově prohlášeny za volené místní orgány státní moci, které ustanovují občané starší osmnácti let v tajných volbách na dobu tří let. Referáty byly nahrazeny odbory a správami.
Vládním nařízením číslo 16/1954 Sb. byly hranice ostravského okresu rozšířeny o obce Porubu a Bílovec. Městské čtvrti Nová Bělá, Stará Bělá a Výškovice se osamostatnily a jako samostatné obce byly rovněž začleněny do ostravského okresu.
Dosavadní JNV byl změněn na městský národní výbor (MěNV), který de facto převzal práci ONV, zatímco funkci MNV na území města měly vykonávat obvodní národní výbory (ObNV). Ty však reálně měly jen omezenou pravomoc.
Číslo
Městská čtvrť
I.
Ostrava-střed
II.
Ostrava-Přívoz
III.
Ostrava-Mariánské Hory (vč. k. ú. Nová Ves a Zábřeh-Hulváky)
V 2. polovině roku 1956 se MěNV a KNV zabývaly úvahami o novém členění Ostravy. Vláda s předloženým návrhem souhlasila (vládní nařízení číslo 9/1957 Sb.) a proto od 20. května1957 vznikly dva nové správní okresy: Ostrava-město a Ostrava-venkov. Hrabová se stala samostatnou obcí okresu Ostrava-venkov. Poruba, Pustkovec a Třebovice se sloučily v jednu obec s názvem Poruba a spolu se Svinovem byly začleněny do Ostravy jako nové městské čtvrti Ostrava-Poruba a Ostrava-Svinov.
Od 1. července1960 došlo na základě ústavního zákona o volbách do zastupitelských sborů číslo 35/1960 Sb. a dle dalších v té době přijatých zákonů ke změnám v organizaci územní správy. Byl zrušen okres Ostrava-venkov a jeho obce přiděleny do okolních okresů Frýdek-Místek, Karviná a Opava. Samostatné obce Bartovice, Hrabová a Martinov byly začleněny jako místní části Ostravy. Ke katastrálnímu území Ostravy byla taktéž připojena část katastru Petřkovic a Staré Bělé (tzv. Paseky). K městskému obvodu Vítkovice bylo připojeno katastrální území Zábřeh-VŽ. Počet městských obvodů klesl z šestnácti na osm.
Označení
Městská čtvrť
Katastrální území
Ostrava I
Ostrava-střed
Moravská Ostrava, Přívoz
Ostrava II
Mariánské Hory
Mariánské Hory, Nová Ves, Zábřeh-Hulváky
Ostrava III
Vítkovice
Kunčičky, Kunčice nad Ostravicí, Vítkovice, Zábřeh-VŽ
Ostrava IV
Zábřeh nad Odrou
Hrabová, Hrabůvka, Stará Bělá-Paseky, Zábřeh nad Odrou
Ostrava V
Slezská Ostrava
Heřmanice, Michálkovice, Slezská Ostrava
Ostrava VI
Hrušov
Hrušov, Muglinov
Ostrava VII
Radvanice
Bartovice, Radvanice
Ostrava VIII
Poruba
Martinov, Poruba, Pustkovec, Svinov, Třebovice
V roce 1965 byla v rámci plánované výstavby Jižního Města zahájena stavba nové obytné čtvrti ve Výškovicích. Zdejší MNV byl proto změněn na ObNV s označením Ostrava IX – Výškovice.
Národní shromáždění vydalo 1. prosince1967 pod číslem 109/1967 Sb. Vzorový statut městských národních výborů. Na základě tohoto statutu vyšel dne 29. dubna1969 zákon o městě Ostravě (číslo 40/1969 Sb.), který vstoupil v platnost 1. července1969. Podle tohoto zákona byla Ostrava samostatná územně-správní jednotka tvořená 25 městskými částmi (z dnešního pohledu byly míněny místní části). Ve všech případech se jednalo o bývalé samostatné obce a místní části Hulváky a Paseky. Orgánem státní správy se stal Národní výbor města Ostravy (NVMO), který byl řízen přímo vládou. V čele NVMO stál primátor. Rozdělení Ostravy na devět obvodů zůstalo zachováno.
Od 1. ledna1975 byly k Ostravě připojeny jako místní části obce Stará Bělá, Nová Bělá a Proskovice, jejichž MNV podléhaly přímo NVMO. Až od 6. dubna1976 byly tyto části začleněny do městského obvodu Ostrava 3.
Od 24. dubna1976 došlo k dalšímu rozšíření Ostravy. Z okresu Opava byly jako místní části Ostravy připojeny obce Antošovice, Hošťálkovice, Koblov, Krásné Pole, Plesná, Lhotka u Ostravy a Petřkovice; z okresu Nový Jičín pak Polanka nad Odrou.
Tyto územní změny byly úředně promítnuty v Ústředním věstníku ČSR číslo 10/1976 s platností od 6. dubna1976. Tento předpis také změnil název Lhotka u Ostravy na Lhotka, Zábřeh nad Odrou na Zábřeh a Polanka nad Odrou na Polanka.
K 1. červenci1983 byla z městského obvodu Ostrava 1 vyčleněna část Vítkovic a sloučena s druhou částí v městském obvodu Ostrava 3. Současně zanikla místní část Paseka sloučením s místní částí Zábřeh. Dále došlo k přejmenování místní části Kunčice nad Ostravicí na Kunčice.
K 1. lednu1984 vznikla nová místní část Dubina v městském obvodu Ostrava 3.
Dne 14. září1990 NVMO rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 městských obvodů, a to s účinností od 24. listopadu1990. Ke stejnému dni byla ukončena činnost NVMO. Místo něj vznikl Úřad města Ostravy, který převzal prakticky celou jeho agendu. Po zrušení Severomoravského krajského národního výboru byl vytvořen Okresní úřad Ostrava-město, který převzal i malou část agendy bývalého NVMO. Úřad města Ostravy i Okresní úřad Ostrava-město byly sloučeny k 30. červnu1992 v Magistrát města Ostravy (MMO).
Od 1. ledna1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Ostrava se tak v současnosti dělí na 23 městských obvodů.
Evidenční části města jsou plně skladebné do městských obvodů. Evidenční členění města se do značné části shoduje s členěním katastrálním, pouze názvy některých katastrálních území mají oproti názvu příslušné části obce navíc rozlišující přívlastky. Evidenční část Plesná je tvořena dvěma katastrálními územími (Stará Plesná, Nová Plesná), evidenční část Poruba rovněž dvěma katastrálními územími (Poruba a Poruba-sever), evidenční část Vítkovice je tvořena dvěma katastrálními územími (Vítkovice a Zábřeh-VŽ). Skladebnost členění narušuje evidenční část Bělský Les, která nemá vlastní katastrální území a zaujímá části katastrálních území Dubina u Ostravy a Hrabůvka, o které jsou menší evidenční části Dubina a Hrabůvka.
Rozloha katastrálního území v letech 1946–1984 (ha)
1946
1954
1957
1960
1966
1975
1976
1984
Moravská Ostrava
-
-
792,8
792,8
792,8
792,8
792,8
808,6
808,6
808,6
Přívoz
1924
-
594,7
594,7
594,7
594,9
594,9
570,0
570,0
570,0
Mariánské Hory
1924
-
526,3
526,3
526,3
540,6
540,6
534,1
534,1
534,1
Nová Ves
1924
-
296,9
296,9
296,9
309,1
309,1
300,0
300,0
300,0
Zábřeh
1924
-
948,5
948,5
948,5
661,2
658,5
745,3
745,3
745,3
Zábřeh-Hulváky
-
-
-
-
-
93,5
95,1
89,1
89,1
88,5
Zábřeh-VŽ
-
-
-
-
-
216,3
217,3
224,0
224,0
224,0
Hrabůvka
1924
-
419,3
419,3
419,3
419,3
419,3
440,2
439,8
422,8
Vítkovice
1924
-
435,6
435,6
435,6
485,7
485,7
513,8
513,8
513,8
Slezská Ostrava
1941
-
1 405,7
1 405,7
1 405,7
1 175,3
1 175,3
1 264,1
1 163,8
1 116,8
Hrušov
1941
-
390,1
390,1
390,1
390,1
390,1
390,0
390,1
389,7
Muglinov
1941
-
201,1
201,1
201,1
201,0
201,0
195,9
194,8
194,8
Heřmanice
1941
-
687,6
687,6
687,6
689,6
689,6
667,0
709,1
709,1
Michálkovice
1941
-
261,4
261,4
261,4
289,4
289,4
289,4
289,1
288,8
Radvanice
1941
-
589,3
589,3
589,3
806,7
806,7
803,0
813,7
813,7
Kunčičky
1941
-
408,8
408,8
408,8
346,2
346,2
250,5
250,5
254,5
Kunčice
1941
-
737,4
737,4
737,4
737,2
737,2
931,8
931,8
931,8
Nová Bělá
1941, 1975
1954
728,4
728,4
728,4
938,1
939,1
928,9
928,9
835,9
Stará Bělá
1941, 1975
1954
1 586,3
1 586,3
1 586,3
727,8
727,8
727,8
727,8
634,8
Výškovice
1941, 1975
1954
359,4
359,4
359,4
1 522,2
1 522,2
1 513,4
1 513,4
1 341,1
Hrabová
1941, 1960
1957
997,7
997,7
997,7
358,0
358,0
324,9
324,9
324,9
Poruba
1957
-
820,0
820,0
820,0
938,1
939,1
928,9
928,5
912,5
Poruba-jih
-
-
-
-
-
-
-
-
1 150,0
1 149,1
Poruba-sever
-
-
-
-
-
-
-
-
1 081,1
1 082,6
Pustkovec
1957
-
345,0
345,0
345,0
345,6
324,1
324,1
-
-
Svinov
1957
-
1 230,0
1 230,0
1 230,0
1 215,8
1 215,8
1 164,9
-
-
Třebovice
1957
-
390,5
390,5
390,5
390,5
373,6
331,0
-
-
Martinov
1960
-
447,4
447,4
447,4
447,4
447,4
447,4
-
-
Bartovice
1960
-
857,7
857,7
857,7
857,7
857,3
703,7
703,7
703,7
Proskovice
1975
-
346,4
346,4
346,4
346,4
346,4
346,4
346,4
342,6
Antošovice
1976
-
37,0
37,0
37,0
37,0
37,0
37,0
37,0
37,0
Hošťálkovice
1976
-
537,0
537,0
537,0
530,7
530,7
530,7
530,7
529,4
Koblov
1976
-
587,0
591,3
591,3
591,2
591,2
591,2
591,3
591,3
Krásné Pole
1976
-
672,0
672,0
672,0
673,0
673,0
673,0
638,9
629,9
Lhotka
1976
-
197,0
197,0
197,0
197,0
197,0
240,0
213,3
213,1
Petřkovice
1976
-
358,0
358,0
358,0
368,0
368,0
368,0
390,1
390,1
Plesná
1976
-
475,0
475,0
475,0
475,0
475,0
475,0
476,5
484,1
Polanka
1976
-
1 873,0
1 765,0
1 765,0
1 765,0
1 765,0
1 765,0
1 765,6
1 722,2
Dubina
1984
-
-
-
-
-
-
-
-
286,0
Ostrava celkem
12 367,0
9 725,0
12 510,0
13 829,2
14 188,3
16 818,3
21 461,4
21 399,3
Mapy
územní vývoj Ostravy do roku 1976
katastrální území Ostravy k 1. lednu 1984
současné správní dělení Ostravy
Odkazy
Literatura
JIŘÍK, Karel. Správní a územní vývoj města Ostravy. In Ostrava. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města číslo 13. Jiřík Karel et al. První vydání. Ostrava: Nakladatelství Profil, 1985. str. 74–126