Termín splaveniny označuje přirozený materiál koryta vodního toku, unášený za určitých situací (zpravidla vyšší průtoky) vodním proudem[1][2]. V žádném případě sem nepatří cizorodý přírodní i umělý materiál unášený vodním tokem (větve, listí, odpadky, …), který se označuje jako spláví.
Splaveniny se obvykle dělí podle způsobu pohybu na:
- splaveniny dnové, které se po dně pohybují sunutím, válením nebo saltací (poskoky);
- splaveniny suspendované, pohybující se ve vznosu. Ty ještě můžeme rozdělit na:
- suspendované splaveniny jako takové (v anglické literatuře suspended load), tvořené materiálem koryta
- plaveniny (v anglické literatuře washload), tvořené splachy z povodí a pod. (čili zcela odlišná geneze). V terminologii jakosti vod se plaveniny označují jako nerozpuštěné látky. Vzhledem k tomu, že jsou z velké části tvořeny jílovými minerály a organickým materiálem s velkou sorbční schopností, mohou být význačným nositelem jiných látek, nař. polutantů.
Další možné dělení je podle velikosti splaveninových částic podle tabulky:
třída
|
jíl
|
prach (silt)
|
písek
velmi jemný
|
písek jemný
|
písek střední
|
písek hrubý
|
velikost [mm]
|
<0,004
|
0,004–0,062
|
0,062–0,125
|
0,125–0,250
|
0,25–0,50
|
0,50–1,00
|
třída
|
písek
velmi hrubý
|
štěrk
velmi jemný
|
štěrk jemný
|
štěrk střední
|
štěrk hrubý
|
štěrk
velmi hrubý
|
velikost [mm]
|
1,00–2,00
|
2–4
|
4–8
|
8–16
|
16–32
|
32–64
|
třída
|
oblázky malé
|
oblázky velké
|
balvany malé
|
balvany střední
|
balvany velké
|
balvany
velmi velké
|
velikost [mm]
|
64–130
|
130–250
|
0,25–0,50 m
|
0,5–1,0 m
|
1,0–2,0 m
|
2,0–4,0 m
|
Vzhledem k tomu, že splaveniny jsou prakticky vždy směsí zrn různých velikostí, používá se pro popis složení splavenin křivka zrnitosti a některé její percentily (resp. velikosti zrn [m] těmto percentilům příslušné – zejména , , , , a kde index označuje percentil), které se často objevují v teoretických úvahách např. o drsnosti koryt vodních toků a pod. Jako velikost zrna se uvažuje tzv. sítový průměr.
Reference
- ↑ Vanoni, V. A. (ed) (1975): Sedimentation Engineering. ASCE Manual No 54. ASCE, New York
- ↑ Simons, D.B. a Sentürk, F. (1992): Sediment Transport Technology. Water Resources Publications.