Termín splaveniny označuje přirozený materiál koryta vodního toku, unášený za určitých situací (zpravidla vyšší průtoky) vodním proudem^[1][2]. V žádném případě sem nepatří cizorodý přírodní i umělý materiál unášený vodním tokem (větve, listí, odpadky, …), který se označuje jako spláví.

Splaveniny se obvykle dělí podle způsobu pohybu na:

• splaveniny dnové, které se po dně pohybují sunutím, válením nebo saltací (poskoky);
• splaveniny suspendované, pohybující se ve vznosu. Ty ještě můžeme rozdělit na:
  • suspendované splaveniny jako takové (v anglické literatuře suspended load), tvořené materiálem koryta
  • plaveniny (v anglické literatuře washload), tvořené splachy z povodí a pod. (čili zcela odlišná geneze). V terminologii jakosti vod se plaveniny označují jako nerozpuštěné látky. Vzhledem k tomu, že jsou z velké části tvořeny jílovými minerály a organickým materiálem s velkou sorbční schopností, mohou být význačným nositelem jiných látek, nař. polutantů.

Další možné dělení je podle velikosti splaveninových částic podle tabulky:

Vzhledem k tomu, že splaveniny jsou prakticky vždy směsí zrn různých velikostí, používá se pro popis složení splavenin křivka zrnitosti a některé její percentily (resp. velikosti zrn ${\displaystyle d}$ [m] těmto percentilům příslušné – zejména ${\displaystyle d_{16}}$, ${\displaystyle d_{35}}$, ${\displaystyle d_{50}}$, ${\displaystyle d_{65}}$, ${\displaystyle d_{84}}$ a ${\displaystyle d_{90}}$ kde index označuje percentil), které se často objevují v teoretických úvahách např. o drsnosti koryt vodních toků a pod. Jako velikost zrna ${\displaystyle d}$ se uvažuje tzv. sítový průměr.