Spišský Hrušov je obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.
Polohopis
Obec se nachází v jižní části Hornádské kotliny na soutoku potoků Lodina a Hrušov.
Sousední obce
Buglovce, Bystrany, Domaňovce, Hincovce, Chrást nad Hornádom, Jamník, Olcnava, Vítkovce
Vodní toky
Lodina, Hrušov
Symboly obce
Http://www.crwflags.com/fotw/flags/sk-sn-sh.html
Historie
Staré a cizí názvy obce
- 1250
- 1280
- 1299
- 1307
- 1319
- 1773
- 1786
Německý název:
Maďarský název:
Politika
Starostové obce
1990 – 2010 Viktor Butvin (nekalá)
2010 – Elena Franková (Směr)
Zastupitelstvo
1990 – 1994 – 9 poslanců
1994 – 1998 – 9 poslanců (6 HZDS, 3 SDĽ)
1998 – 2002 – 9 poslanců (5 HZDS, 4 KDH)
2002 – 2006 – 7 poslanců (4 KDH, 2 HZDS, 1 nekalá)
Obyvatelstvo
Vývoj obyvatelstva od roku 1869:
| Rok sčítání
|
Počet obyvatel
|
Počet domů
|
| 1869
|
|
-
|
| 1880
|
680
|
105
|
| 1890
|
624
|
102
|
| 1900
|
624
|
96
|
| 1910
|
592
|
93
|
| 1921
|
538
|
98
|
| 1930
|
532
|
97
|
| 1950
|
689
|
123
|
| 1961
|
864
|
156
|
| 1970
|
1 058
|
202
|
| 1980
|
1 108
|
229
|
| 1991
|
1 183
|
259
|
| 2001
|
1 251
|
278
|
Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001):
|
|
Počet obyvatel
|
%
|
| Římskokatolická církev
|
1 227
|
98,1
|
| Řeckokatolická církev
|
3
|
0,2
|
| Pravoslavná církev
|
2
|
0,2
|
| Bez vyznání
|
10
|
0,8
|
| Ostatní a nezjištěno
|
9
|
0,7
|
Složení obyvatelstva podle národnosti (2001):
|
|
Počet obyvatel
|
%
|
| Slovenská
|
1 240
|
99,1
|
| Maďarská
|
2
|
0,2
|
| Ukrajinská
|
2
|
0,2
|
| Česká
|
2
|
0,2
|
| Ostatní a nezjištěno
|
5
|
0,4
|
Kultura a zajímavosti
Památky
Zámeček
Původně renesanční z roku 1596, v polovině 18. stol. zbarokizován a zač. 19. stol. na průčelí upravován v klasicistním slohu. Dvoupodlažní budova s obdélníkovým půdorysem a trojtraktovou blokovou dispozicí. Na průčelí je střední triaxiální rizalit, členěný na přízemí pilastry a na poschodí pilířovou lodžií. Ústřední vestibul je zaklenut valenou klenbou s lunetami. V jedné místnosti je renesanční vyřezávaný trámový strop, na kartuši mešternice s letopočtem 1596 a iniciálami. Těžká, šindelem krytá mansardová střecha.
Katolický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
Je původně gotický z konce 13. stol., přestavěný v 17. a 18. stol., renovovaný roku 1900. Jednolodní s rovným uzávěrem, přistavěnou sakristií, boční kaplí a představěnou věží. Presbytář zaklenutý křížovou žebrovou klenbou. Loď měla původně dřevěný rovný strop a v 17. stol. byla zaklenuta křížovou hřebenovou klenbou. Po celé její délce je přistavěna kaple sv. Žofie z 18. stol., zaklenuta korýtkovou klenbou, v sakristii je pruská klenba. Interiérová výmalba kostela je od Jozefa Hanuly z roku 1896. Hlavní oltář je raně barokní etážový, z konce 17. stol., ve sloupové architektuře symetricky rozestavěné sochy světců, uprostřed nový obraz sv. Kateřiny Alexandrijské od J. Hanuly z roku 1900. V boční kapli oltář sv. Žofie, barokní z první poloviny 18. stol., sloupová architektura se štítovým nástavcem a novým ústředním obrazem sv. Žofie od J. Hanuly. Volné obrazy: Sedmibolestná P. Maria, barokní z první poloviny 18. stol., Narození, pozdněklasicistický z poloviny 19. stol., gotická Madona z konce 15. stol. Barokní kalich z období kolem roku 1740. Pacifikál barokní z 18. stol., pozdněgotický zvon z roku 1521 od zvonolijce Andreje. Z původního zařízení kostela dostalo se gotické ciborium do Budapešti, jeho kopie je z roku 1916 a je v sakristii.
Zřícenina Kostela sv. Stanislava
Východně od obce stojí v poli zřícenina středověkého kostela sv. Stanislava, z níž se zachovala už jen věž. Kostel byl součástí zaniklé vesnice Miloje.
Hospodářství a infrastruktura
Farní úřad
Římskokatolický – č. d.. 213
Duchovní správce: ThLic. Roland Gerát
Školství
- Mateřská škola – č.. d. 217
- Základní škola – č.. d. 264
Osobnosti
Významné osobnosti
02.08.1842 se v obci narodil Reginald Augustin Garžík, páter, dominikán, slovenský kazatel. Studoval na gymnáziu v Levoči a v Košicích. V r.. 1862 vstoupil do řehole dominikánů ve Vídni. Za kněze byl vysvěcen 28.7.1867 ve Vídni, 11.6.1876 se stal převorem dominikánského kláštera v Košicích. Zasloužil se o rozvoj náboženského života Slováků, založil Slovenský církevní zpěvokol tiskem vydal zpěvník. Postaral se o restauraci dominikánského kostela, dal vyhotovit v něm kvalitní varhany. Pro bratrstvo sv. Růžence zakoupil vlastní dům a založil útulek pro mrzáky. Jako jediný Slovák řádu v roce 1900 byl z trestu přeložen do Vídně. V roce 1922 se vrátil už do ČSR.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spišský Hrušov na slovenské Wikipedii.
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Elena Franková je v seznamu. Dostupné online.
Externí odkazy
