Southworth & Hawes byla jedna z prvních fotografických firem a daguerrotypickéfotografické studio v Bostonu v letech 1843-1863. Vlastnili jej Albert Sands Southworth (1811-1894) a Josiah Johnson Hawes (1808–1901), kteří jsou označováni za jedny z prvních amerických mistrů fotografie. Jejich práce na fotografických portrétech povýšila úroveň fotografie na výtvarné umění. Jejich obrazy jsou obsaženy v každé větší knize a sbírce z počátků americké fotografie.
Southworth & Hawes pracovali téměř výlučně s procesem daguerrotypie, tedy s deskami velkými 8x6 palců, s brilantním obrazem lesknoucím se jako zrcadlo a jemnou podrobnou kresbou detailů.
V srpnu 1855 napsal filadelfský daguerrotypista Marcus A. Root do magazínu Photographic and Fine Art Journal: "Jejich styl je pro ně příznačný; prezentují krásné účinky světla a stínu, dávají hloubku spolu s nádhernou jemností a vyzrálostí. Tyto vlastnosti jim dávají výbornou pověst umělců a znalců." Dále uvedl, že firma by měla věnoval svůj čas hlavně na daguerrotypie a již méně se věnovat fotografii na papíře.
Historie
Podnik Southworth & Hawes založili oba pánové v roce 1843 s vlastním fotografickým studiem na Tremont Row, v Bostonské části Scollay Square. Studio se specializovalo na daguerrotypické portréty mnoha významných osobností. Z oken studia bylo vidět do „krásného ovocného sadu, který patřil do Gardiner Greene, a také na náměstí Scollay a na kostel se zahradou na Brattle Street...“.[1]
Southworth & Hawes nebyli sami: dalšími prominentními daguerrotypisty byli například Masury & Silsby a také John Adams Whipple. Whipple a Southworth & Hawes byli v Bostonu největší, ale (po roce 1853) je zastínila pouze fotografická studia Mathewa Bradyho a M. M. Lawrence v New Yorku.
Ve 40. letech 19. století se objevily první teorie portrétu, Marcus Aurelius Root se inspiroval dílem švédského vědce Emanuela Swedenborga a anatomickými studiemi Charlese Bella. Požadoval, aby portrét ukazoval duši zobrazeného. Albert Sands Southworth však v roce 1871 jeho myšlenku ještě rozšířil: požadoval, aby byl charakter člověka patrný hned při prvním pohledu na fotografii, v níž by měl být zachycen nejlepší výraz, jakého je portrétovaný schopen.[2]
Osobní a veřejné portréty
Během jejich dvacetileté spolupráce Southworth a Hawes obstarávali Bostonu společnost a slávu. Jejich reklama dělala rozdíl mezi stylem portrétu pro osobní versus veřejné použití. "Podobenka pro intimní známost nebo vlastní rodinu by měla být poznamenána přívětivostí a radostí, tedy vhodné pro sociální kruh a k domácímu krbu. Portréty určené pro veřejnost, úřední hodnostáře vyžadují více pevnosti, strohosti a střízlivosti."
Večer 30. září 1846, pan Eben Frost, který trpěl silnou bolestí zubů, vyzval Dr. Williama Thomase Greena Mortona, sídlícího v č.p. 19 na Tremont Row v Bostonu, a jehož kancelář sdílela stejnou adresu jako studio Southworth a Hawes, aby mu Dr. Morton podal oxid dusný (rajský plyn) a vytáhl zub. Dne 16. října Dr. Morton pacienta uspal před Dr. John Collins Warrenem, hlavním chirurgem nemocnice Massachusetts General Hospital a odstranil mu nádor na krku. Na památku této historické a významné události, byli Southworth & Hawes požádáni, aby operaci dokumentovali fotograficky.
Rozčlenění archivu
Hawes žil až do roku 1901, studio nadále provozoval a pečlivě chránil rozsáhlý archiv. Archiv byl však během hospodářské krize rozčleněn. Většina z něj dorazila do tří muzeí (George Eastman House, Metropolitní muzeum umění a Museum of Fine Arts, Boston), zatímco jen poměrně málo věcí se ocitla v soukromém vlastnictví. Nicméně 27. dubna 1999 se našel „poklad“ - doposud neznámých 240 daguerrotypií studia Southworth a Hawes, a sice na aukci Sotheby z majetku Davida Feigenbauma. Celková prodejní cena byla stanovena na 3,3 milionu dolarů.
↑Hawes, quoted in: Treasures in Pictures. Boston Daily Globe, 21. února, 1898. str. 9
↑MARVANOVÁ, Eliška. Současná francouzská portrétní fotografie v kontextu historického vývoje portrétní tvorby, bakalářská práce [online]. Brno: Filosofická fakulta Masarykovy univerzity, Ústav hudební vědy, 2006 [cit. 2010-06-19]. Dostupné online.