PROFILPELAJAR.COM

Soukromá válka pana Wilsona
Původní název	Charlie Wilson's War
Země původu	USA
Jazyk	angličtina
Délka	100 minut
Žánry	historický; životopisné drama; komediální satira; politický thriller
Předloha	Soukromá válka pana Wilsona: strhující příběh neobyčejného kongresmana a odvážného agenta CIA, kteří změnili dějiny
Námět	George Crile
Scénář	Aaron Corkin
Režie	Mike Nichols
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Tom Hanks; Julia Roberts; Amy Adams; Philip Seymour Hoffman; Emily Bluntová
Produkce	Celia D. Costas; Tom Hanks; Gary Goetzman
Hudba	James Newton Howard
Kamera	Stephen Goldblatt
Kostýmy	Albert Wolsky
Střih	John Bloom
Zvuk	Lee Dichter; Ron Bochar; Petur Hliddal
Výroba a distribuce
Premiéra	21. prosince 2007 (USA)
Česká premiéra	14. února 2008
Produkční společnost	Relativity Media
Distribuce	Universal Studios
Rozpočet	75 mil. $
Tržby	119 000 410 $
	Soukromá válka pana Wilsona na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soukromá válka pana Wilsona (v anglickém originále Charlie Wilson's War) je americký historický film, resp. politické a životopisné drama, žánrově se pohybující na pomezí komediální satiry a politického thrilleru. V roce 2007 jej natočil režisér Mike Nichols dle stejnojmenné knižní předlohy George Crileho, jež byla napsána na základě skutečných událostí. Hlavní role ztvárnil Tom Hanks, Julia Robertsová a Philip Seymour Hoffman. Jde o příběh z 80. let 20. století, jehož hlavním hrdinou je americký kongresman za stát Texas Charlie Wilson. Tento požitkářský cynik poté, co u afghánských hranic poznal studenou válku zblízka, inicioval tajnou operaci s cílem vyzbrojení mudžáhidů. Výrazně tak přispěl k porážce sovětských vojsk při sovětské invazi do Afghánistánu a tím i k pozdějšímu zániku Sovětského svazu.^[1]

Děj

Kongresman Charlie Wilson, demokratický politik v páté volební periodě, je známý především jako bonviván s problematickou pověstí – pořádá velké večírky, obklopuje se atraktivními ženami (které také zaměstnává ve své kongresové kanceláři) a má sklony k alkoholu. Jeho životní styl přitahuje pozornost federálních vyšetřovatelů a státní zástupce Rudy Giuliani zahajuje vyšetřování ohledně údajného užívání kokainu, které je součástí širšího prověřování pochybení v Kongresu. Wilson z vyšetřování vychází bez obvinění.

Zlomový moment přichází 6. dubna 1980, kdy Wilson zhlédne televizní reportáž Dana Rathera o situaci v Afghánistánu. Jeho zájem o konflikt dále prohlubuje Joanne Herringová, vlivná houstonská společenská celebrita, televizní moderátorka a šestá nejbohatší žena v Texasu. Tato přesvědčená křesťanka a antikomunistka, s níž Wilson udržuje občasný romantický vztah, ho přesvědčí k větší angažovanosti v afghánské záležitosti.

Wilson zjišťuje, že současný rozpočet pro operace v Afghánistánu činí pouhých 5 milionů dolarů ročně, a okamžitě iniciuje jeho zdvojnásobení. Na Herringové naléhání navštíví Pákistán, kde se setkává s prezidentem Zia-ul-Haqem. Pákistánští představitelé kritizují váhavý přístup USA a neschopnost CIA včas odhalit vpád 130 000 sovětských vojáků do Afghánistánu. Wilson se dozvídá, že pětina afghánské populace uprchla do Pákistánu.

Návštěva uprchlického tábora v Péšávaru Wilsonem hluboce otřese – vidí zmrzačené děti a slyší o zvěrstvech sovětské armády. Při následném setkání s místním šéfem CIA Haroldem Holtem nabízí finanční podporu pro dodávky zbraní, ale naráží na obavy z prozrazení těchto operací. Wilson následně navazuje spolupráci s agentem CIA Gustem Avrakotosem, který nedávno přešel do afghánského oddělení po konfliktu s evropským ředitelem CIA Henry Cravelym. Společně s expertem na strategické zbraně Michaelem G. Vickersem vypracovávají plán na vyzbrojení mudžáhidů účinnými zbraněmi proti sovětským bitevním vrtulníkům Mi-24.

Wilsonovi se daří vybudovat komplexní síť tajné spolupráce mezi zdánlivě neslučitelnými partnery. V Jeruzalémě zajišťuje přes Zvi Rafiaha dodávky ukořistěných sovětských zbraní, v Káhiře získává přístup k dalším zbraním sovětského typu z egyptské licenční výroby. Přes odpor Pákistánu a Afghánistánu vůči Izraeli se tak Izrael stává po USA druhým největším dodavatelem zbraní pro afghánské povstalce.

S pomocí Joanne Herringové získává Wilson podporu předsedy výboru Doca Longa, kterého přesvědčí návštěvou uprchlického tábora. Postupně se mu daří navyšovat rozpočet až na 500 milionů dolarů, které Saúdská Arábie zdvojnásobuje na celkovou miliardu. Tyto prostředky umožňují vyzbrojit mudžáhidy moderními zbraněmi včetně protiletadlových střel Stinger, které účinně decimují sovětské vrtulníky. Program se stává součástí tzv. Reaganovy doktríny, v jejímž rámci USA rozšiřují podporu protikomunistickým hnutím po celém světě. Sovětský svaz, čelící rostoucím ztrátám v ekonomicky nevýznamném Afghánistánu, nakonec 14. dubna 1988 podepisuje ženevskou dohodu o stažení vojsk.

Wilson se po válce snaží získat alespoň milion dolarů na poválečnou obnovu Afghánistánu, především na výstavbu škol, které by mohly vzdělávat děti dříve, než je ovlivní radikální skupiny. Naráží však na nezájem americké administrativy. Za své služby získává jako první a dosud jediný civilista nejvyšší vyznamenání CIA "Honored Colleague", ale jeho hrdost kalí obavy z možných budoucích důsledků amerického stažení z Afghánistánu. Jak později poznamenává: "Tyto věci se staly. Byly slavné a změnily svět... a pak jsme zkazili koncovku."

Obsazení

Tom Hanks jako senátor Charlie Wilson
Julia Roberts jako Joanne Herring
Amy Adams jako Bonnie Bach
Philip Seymour Hoffman jako agent CIA Gust Avrakotos
Hilary Angelo jako Kelly
Brian Markinson jako Paul Brown
Jud Tylor jako Crystal Lee
Cyia Batten jako Stacey
Terry Bozeman jako CIA Award moderátor
P. J. Byrne jako Jim Van Wagenen
Nancy Linehan Charles jako paní Long
Ron Fassler jako Mario
Denis O'Hare jako Harold Holt
Ken Stott jako Zvi
Ned Beatty jako Doc Long
Emily Bluntová jako Jane Liddle
Peter Gerety jako Larry Liddle
Om Puri jako pákistánský prezident Zia
John Slattery jako Cravely
Christopher Denham jako Mike Vickers
Tracy Phillips jako tanečnice
Wynn Everett jako Charlieho andílek
Mary Bonner Baker jako Charlieho andílek
Rachel Nichols jako Charlieho andílek
Shiri Appleby jako Charlieho andílek

Citát

„	Dnes víc než kdy platí, že každý jen sedí na zadku a o všem spekuluje. Je osvěžující vidět někoho, kdo se rozhodl na vlastní pěst změnit historii.	“
— režisér Nichols^[1]

Přijetí

Tržby

Film vydělal 66,7 milionu dolarů v Severní Americe a Kanadě a 52,3 milionu dolarů v ostatních oblastech, celkově tak vydělal 119 milionů dolarů po celém světě; jeho rozpočet činil 75 milionů dolarů. V Severní Americe měl být původně vydán 25. prosince 2007, ale 30. listopadu bylo oznámeno přesunutí na 21. prosince 2007. Za první víkend vydělal z 2 575 kin 9,6 milionu dolarů.^[2]

Recenze

Na recenzní stránce Rotten Tomatoes získal z 196 započtených recenzí 82 % s průměrným ratingem 6,8 bodů z deseti. Na serveru Metacritic snímek získal z 39 recenzí 69 bodů ze sta.

Ocenění a nominace

Ocenění	Kategorie	Nominovaný	Výsledek
Central Ohio Film Critics Association	nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli	Philip Seymour Hoffman	vítězství
Critics' Choice Movie Awards	nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli	Philip Seymour Hoffman	nominace
Critics' Choice Movie Awards	nejlepší scénář	Aaron Sorkin	nominace
Dallas-Fort Worth Film Critics Association	nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli	Philip Seymour Hoffman	2. místo
Dallas-Fort Worth Film Critics Association	nejlepší film		10. místo
Filmová cena Britské akademie	nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli	Philip Seymour Hoffman	nominace
Houston Film Critics Society Awards	nejlepší film		9. místo
Houston Film Critics Society Awards	nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli	Philip Seymour Hoffman	nominace
Chicago Film Critics Association	nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli	Philip Seymour Hoffman	nominace
Národní společnost filmových kritiků	nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli	Philip Seymour Hoffman	3. místo
Online Film Critics Society	nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli	Philip Seymour Hoffman	nominace
Oscar	nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli	Philip Seymour Hoffman	nominace
St. Louis Film Critics Association	nejlepší režie	Mike Nichols	nominace
St. Louis Film Critics Association	nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli	Philip Seymour Hoffman	nominace
Toronto Film Critics Association	nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli	Philip Seymour Hoffman	nominace
Washington D.C. Area Film Critics Association	nejlepší adaptovaný scénář	Aaron Sorkin	vítězství
World Soundtrack Academy	nejlepší skladatel	James Newton Howard	vítězství
Zlatý glóbus	nejlepší film (muzikál/komedie)		nominace
	nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (muzikál/komedie)	Tom Hanks	nominace
	nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli	Philip Seymour Hoffman	nominace
	nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli	Julia Roberts	nominace
	nejlepší scénář	Aaron Sorkin	nominace

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Soukromá válka pana Wilsona. Tip dne. Magazín Dnes + TV. Praha: MAFRA, 12. leden 2012, roč. XX, čís. 2, s. 43. Dostupné online. ISSN 2533-6932.
↑ Charlie Wilson's War [online]. [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.

Externí odkazy

Soukromá válka pana Wilsona v Česko-Slovenské filmové databázi
Soukromá válka pana Wilsona na Kinoboxu
Soukromá válka pana Wilsona ve Filmové databázi
Soukromá válka pana Wilsona v Internet Movie Database (anglicky)
Soukromá válka pana Wilsona na Moviezone.cz

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.