Narodila v Edinburghu do rodiny italských hudebníků Corriů. Studovala zpěv u svého otce, skladatele, hudebního vydavatele a impresária Domenica Corriho. Její strýc byl skladatel Natale Corri a její sestřenice byla slavná sopranistka Fanny Corri-Paltoniová.
První hudební vzdělání a hlasovou průpravu získala u svého otce a od útlého věku vystupovala veřejně.
Hrála také významnou roli při uvedení hudby W. A. Mozarta do Londýna. Byla sólistkou londýnské premiéry jeho Rekviem v Covent Garden dne 20. února 1801.
Manželství a rodina
V roce 1792 se provdala za českého hudebníka Jana Ladislava Dusíka, s nímž předtím nějakou dobu vystupovala. Dusík s jejím otcem Domenicem Corrim založil hudební vydavatelství Corri, Dussek & Co., to však zkrachovalo a celá rodina musela před věřiteli uprchnout do Hamburku.
Manželé měli dceru Olivii, která byla také klavíristkou, harfenistkou a skladatelkou.
V roce 1796 ovšem mezi manželi nastaly vážné problémy. Na základě nejisté zprávy měla Sophia, která se zamilovala do jiného muže, požádat Dusíka o peníze na opravu své harfy. Peníze pak použila k útěku z domu, své věci odnesla v pouzdru na harfu a tvrdila, že odchází na večeři s přítelkyní. Podezíravý Dusík šel se svým tchánem do domu onoho muže, kde se Sophia ukrývala. Pohádali se a ona ho proklela tvrdíc, že je těhotná s druhým mužem. Dusík ustoupil a slíbil jí svobodu, což vedlo k určitému usmíření.[2]
Po smrti Jana Ladislava v roce 1812 se Sophia provdala za violistu Johna Alvise Moralta. Žili v Paddingtonu, kde založila hudební školu. Vydávala sonáty, ronda, variace a četné úpravy pro klavír nebo harfu.
O místě ani době jejího nejsou k dispozici přesné údaje. Její druhý manžel i dcera zemřeli oba v roce 1847.
Seznam skladeb
Obvykle publikovala své skladby pod jménem Sophia Dussek nebo Madame Dussek. Některé její skladby však byly mylně či záměrně připisovány jiným autorům, často jejímu prvnímu manželovi, Janu Ladislavu Dusíkovi.
Klávesové nástroje
Sonáta pro pianoforte (cembalo) s houslemi nebo flétnou, op. 1 (Londýn, kolem roku 1793)
3 Sonáty pro cembalo (klavírní forte) s houslemi, op. 1 (Paříž)
Sonáta pro pianoforte (Londýn, kolem roku 1805)
Klavír nebo harfa
The New German Waltz - adaptovaný jako Rondo pro harfu nebo klavír (1799)
Harfa
3 Sonáty se Scots Airs and Reels for Adagios & Rondos, op. 2 (kniha I): B dur, G dur, c moll (Londýn, Corri & Co., 1794)
3 Sonáty se Scots Airs and Reels for Adagios & Rondos, op. 2 (kniha II): Es dur, F dur, C dur (Londýn, Corri & Co., 1795)
Francouzský air s variacemi (Londýn, Chappel & Co., 1820)
"C'est l'amour": 3. francouzský air s variacemi (Londýn, Chappel & Co., 1820)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophia Dussek na anglické Wikipedii.
↑Rok 1847 je obvykle udáván jako rok jejího úmrtí, jde však o rok úmrtí jejího manžela. Žádný úmrtní list pro Sophii se nedochoval, zatímco pro J. Moralta existuje list z roku 1847.
↑Craw, Howard (1964). A Biography and Thematic Catalog of the works of J. L. Dussek. University of Southern California
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sophia Dusseková na Wikimedia Commons