Soglio
znak
Poloha
Souřadnice	46°20′31″ s. š., 9°32′22″ v. d.
Nadmořská výška	1090 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Graubünden
Okres	Maloja
Obec	Bregaglia
Soglio Soglio, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	67,51 km²
Počet obyvatel	167 (31.12.2008)
Hustota zalidnění	2,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.comunedibregaglia.ch
PSČ	7610
Označení vozidel	GR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soglio je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden. Žije zde asi 200 obyvatel.

Do konce roku 2009 bylo Soglio samostatnou politickou obcí v bývalém kraji Bregaglia v okrese Maloja. Dne 1. ledna 2010 se obce v údolí Val Bregaglia (tj. Bondo, Castasegna, Soglio, Stampa a Vicosoprano) sloučily a vytvořily novou obec Bregaglia.

Obec leží stranou od staré obchodní cesty v údolí Val Bregaglia na slunné terase v nadmořské výšce 1090 m n. m. vpravo nad řekou Merou a na jižním svahu hory Piz dal Märc (2947 m n. m.), 17,5 km severovýchodně od Chiavenny. Soglio se skládá ze tří částí: hlavní část se nachází na pravé straně údolí Val Bregaglia s centrální vesnicí, horní část údolí Val Maroz s údolím Val Cam, neobydlené, malé údolí Val da la Duana, a také údolí Madris na severní straně Alp. Soglio je cílem panoramatické vysokohorské stezky Via Bregaglia.

První zmínka o obci pochází z roku 1186 v přídomku de Solio.^[1] Soglio je zmiňováno v roce 1219 v mírové smlouvě mezi Churem a Comem, protože bylo vypáleno v předchozím sporu. Obec má mimořádně bohatý obecní archiv, historie obce často splývá s historií údolí a dvora Unter-Porta. V Sogliu byly objeveny mušlové kameny a hrob z kamenných desek, stejně jako dvě etruské bronzové nádoby u Spina. Soglio je domovem šlechtického rodu von Salis z Graubündenu, který měl po staletí vliv na osudy regionu.

Kolem roku 1875 dostalo Soglio místo stezky pro muly sjízdnou silnici. V té době zde hospodařilo 350 samostatně hospodařících rolníků na malých farmách. Ještě v roce 1910 zde bylo 80 až 90 malých hospodářství. V roce 1906 byla do Soglia zavedena elektřina a v hotelu telefon. V roce 1925 bylo zavedeno poštovní autobusové spojení do Promontogna, vodovod a hydranty.^[1]

V roce 1918 založil Vito Andrea Giovanoli v Sogliu náboženskou skupinu poté, co se mu podle jeho slov zjevil Ježíš. Říkal si „Signur“ a kázal o blížícím se konci světa a Kristově návratu. V prosinci 1918 nechaly úřady v Sogliu zavřít všech dvanáct členů sekty a jejich děti na kliniku Waldhaus v Churu pro „náboženské šílenství“. Jako vyléčení byli propuštěni v únoru 1919.^[2]

V Sogliu se mluví lombardským dialektem. Úředním a školním jazykem je italština. Menšina obyvatel hovoří německy. Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích:

Kromě zemědělství (chov dobytka, produkce mléka) je pro vesnici důležitý také turistický ruch. Ačkoli má Soglio jen asi 200 obyvatel, ale ročně zde přenocuje téměř 20 000 lidí.

V roce 2015 bylo Soglio jako první vesnice zvoleno „nejkrásnější vesnicí Švýcarska“.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Soglio GR na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Soglio na Wikimedia Commons