Slunovrat (latinskysolstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu) a nejmenší (v případě zimního) deklinaci. Letní slunovrat nastává na severní polokouli obvykle okolo 21. června a zimní21. prosince, přičemž jejich přesný čas se může mírně měnit.
Charakteristiky
Slunovraty mají vztah k náklonu zemské osy od roviny oběhu Země okolo Slunce, nikoli se vzdáleností Země od Slunce, jak se často věří (srovnej s aféliem a perihéliem).
Jiné definice slunovratu:
jsou to okamžiky, kdy Slunce dosáhne nejsevernějšího nebo nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy, tzv. obratníků Raka (sever) nebo Kozoroha (jih)
nastávají ve dnech, kdy Slunce vystoupí v poledne nejvýše resp. nejníže (neplatí pro území mezi obratníky)
nastávají ve dnech, kdy je úhel střed Slunce – střed Země – geografický (severní či jižní) pól největší
Data letního a zimního slunovratu jsou pro severní a jižní polokouli opačná. Čistě teoreticky, dobu trvání mezi slunovraty ovlivňuje i precese zemské osy, ale tento vliv je vzhledem k tomu, jak je pomalý, prakticky zanedbatelný.
Slunovraty spolu s rovnodenností rozdělují rok na tzv. čtyři roční období, z nichž každé trvá přibližně 91 dní.[1]
Oslavy slunovratů
Slunovraty jsou předmětem oslav po celém světě, nezávisle na kulturách v té které oblasti, mající kořeny v dávné minulosti. Důvodem oslav zimního slunovratu bylo vítání delšího dne (delší doby během dne, po kterou svítí Slunce), ústup zimy a sněhu a příchod tepla, lepších podmínek pro růst zemědělských plodin potažmo více úrody a jídla. Různé kultury si tyto cykly vysvětlovaly jako přízeň bohů [zdroj?] a odpovídajícím způsobem je oslavovaly.
Na rovníkuSlunce vychází asi 24° severně (nalevo) od východu. Potom jde po severní obloze, kde v poledne dosáhne maximální výšky 66°33' a zapadne 24° severně (napravo) od západu.
Na obratníku Raka Slunce vychází asi 26° severně (nalevo) od východu. Během dne dosáhne zenitu. Večer zapadá asi 26° severně (napravo) od západu.
Na obratníku Kozoroha Slunce vychází asi 26° severně (nalevo) od východu. Ve dne přechází přes severní oblohu, kde v poledne dosáhne výšky až 43°06'. Večer zapadá asi 26° severně (napravo) od západu.
Na jižním polárním kruhu se geometrický střed Slunce v poledne dotkne ideálního horizontu (zdola), v důsledku atmosférické refrakce však východ Slunce nastává asi hodinu před polednem.[3]
Na rovníku Slunce vychází asi 24° jižně (napravo) od východu. Potom jde po jižní obloze, kde v poledne dosáhne maximální výšky 66°33' a zapadne 24° jižně (nalevo) od západu.
Na obratníku Raka Slunce vychází asi 26° jižně (napravo) od východu. Ve dne přechází přes jižní oblohu, kde v poledne dosáhne výšky až 43°06'. Večer zapadá asi 26° jižně (nalevo) od západu.
Na obratníku Kozoroha Slunce vychází asi 26° jižně (napravo) od východu. Během dne dosáhne zenitu. Večer zapadá asi 26° jižně (nalevo) od západu.
Na severním polárním kruhu se geometrický střed Slunce v poledne dotkne ideálního horizontu (zdola), v důsledku atmosférické refrakce však východ Slunce nastává asi hodinu před polednem.[3]
Na jižním polárním kruhu se geometrický střed Slunce o půlnoci dotkne ideálního horizontu (shora), v důsledku atmosférické refrakce je však obraz Slunce výše.
Na severním pólu je Slunce po celý den ve výšce −23°27' (pod horizontem) – probíhá polární noc.
Na jižním pólu je Slunce po celý den ve výšce +23°27' (nad horizontem) – probíhá polární den.
↑ Earth's Seasons - Equinoxes, Solstices, Perihelion, and Aphelion. Astronomical Applications Department of the U.S. Naval Observatory [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
↑Začátky ročních dob od roku 1000 př.n.l. až do roku 2999 n.l. [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
