Sloup od neznámého autora byl postaven okolo roku 1770.[pozn. 1] V Uměleckých památkách Čech A/J je uvedena datace vzniku kolem roku 1700. Údajně byl sloup vytvořen na památku velké morové rány z let 1582–1584.[3] Stojí ve svahu v Kostelní ulici u cesty ke kostelu svatého Jiří pod zaniklou latinskou školou, ve které se zde vyučovalo v letech 1554–1624, později sloužila jako starobinec a roku 1979 byla stržena. Ve výtvarné podobě se sloup Nejsvětější Trojice objevuje poprvé v roce 1739 na rytině hornoslavkovského kostela od místního malíře Eliáše Dollhopfa.[2]
Do současné podoby byl sloup zrestaurován v roce 1936.[3] V následujícím období proběhly opravy v letech 1959, 1977, 1994 a 1997.[1] Osazení repliky kovového zábradlí s vrátky a obnova stupňovité podstavy byly provedeny v roce 1997.[4]
Popis
Sochařské dílo je postaveno ve svahu a k vyrovnání svažitého terénu slouží základna se třemi žulovými stupni čtvercového půdorysu. Na kamenné základně oplocenou replikou kovového plotu stojí 1,3 metrů vysoký hranolový sokl z pískovce s profilovanou patkou a profilovanou římsovou deskou. V mělkých rámcích na stěnách soklu se nacházejí značně degradované reliéfy svatého Floriána, svatého Jiří, svatého Rocha a svatého Šebestiána. Na soklu je vztyčen žulový sloup s korintskou hlavicí. Na vrcholu sloupu a na hlavičkách andílků je posazena plastika Nejsvětější Trojice typu Pieta Páně (Pietas Domini), zhotovená z tzv. mušlového vápence. Bůh Otec drží v náručí bezvládné tělo Bolestného Krista, nad nimi se vznáší Duch svatý.[5][2]
Odkazy
Poznámky
↑Německá regionální literatura uvádí rok 1685, ale ani restauratéři neodhalili dataci či signaturu.[2]
↑ abcPROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN978-80-905485-2-7, ISBN978-80-904960-7-1. S. 133–134.
↑ abSlavkovský zpravodaj. Město Horní Slavkov, 2011-12-31. Dostupné online [cit. 2022-02-04].
↑ADAMCOVÁ, Kateřina; NEJEDLÝ, Vratislav; SLÍŽKOVÁ, Zuzana; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Karlovarském kraji. Praha: Národní památkový úřad, 2004. 216 s. ISBN80-86234-53-3. S. 135.
↑VYČICHLO, Jaroslav. Horní Slavkov - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2022-02-03]. Dostupné online.
Literatura
ADAMCOVÁ, Kateřina; NEJEDLÝ, Vratislav; SLÍŽKOVÁ, Zuzana; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Karlovarském kraji. Praha: Národní památkový úřad, 2004. 216 s. ISBN80-86234-53-3. S. 113–136.
Poche, Emanuel a kol. Umělecké památky Čech A/J.Vyd. 1. Praha: Academia, 1977, s.418.