PROFILPELAJAR.COM

Sloup Nejsvětější Trojice ; v Krásně
	Pohled od jihovýchodu
Základní údaje
Autor	Johann Wildt
Rok vzniku	1806
Umělecký směr	baroko
Kód památky	17360/4-643 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Popis
Materiál	žula, pískovec
Umístění
Umístění	Krásno, náměstí Nejsvětější Trojice
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°6′33,27″ s. š., 12°47′11,37″ v. d.
	Sloup Nejsvětější Trojice ; v Krásně
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Sloup Nejsvětější Trojice je barokní sochařské dílo v historické části Krásna v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Sloup nechal zhotovit krásenský měšťan Benedikt Zikler, jenž jej odkázal spolu s lukami a poli svým dědicům. Ze signatury „J.WILDT 1806“ na plintu sloupu lze zjistit, kdy byl sloup postaven a kdo je jeho autorem. V archivních pramenech se poprvé sloup uvádí v soupise soch krásenské farnosti z roku 1835. Pravděpodobně k první opravě došlo v roce 1885 a její datace byla v nápisu na podstavci sloupu. Později došlo k rozlomení dříku zhruba v polovině, při pádu bylo poškozeno i vrcholové sousoší.^[2] Po druhé světové válce sloup chátral a po roce 1948 zmizely sochy z pilířů u sloupu.^[3]

V roce 1998 zjistili pracovníci Památkového ústavu v Plzni při zběžné kontrole stavu sloupu povážlivé vyklonění z osy sloupu. Zjistili i vážné trhliny na dříku sloupu. U stavu kamene sousoší se uvádí, že je značně opadlé.^[2] Při kontrole stavu bylo dne 17. června 2003 konstatováno, že degradace povrchu kamene je patrná zejména v některých partiích vrcholového sousoší a sloup je v havarijním stavu.^[2] K restaurování však došlo až v roce 2011.^[3]

Popis

Sloup stojí v zatravněné ploše v parčíku mezi komunikacemi nad kostelem svaté Kateřiny a je čelem obrácen k severovýchodu. Autorem sochařského díla je loketský sochař Johann Wildt (3. dubna 1758 Jáchymov – 4. srpna 1836 Loket) ze sochařské dynastie Wildtů z Lokte.^[3]^{[pozn. 1]}

Z původního nákresu sloupu, jenž se nacházel v loketském muzeu a dnes je dnes nezvěstný, se dá odvodit, že původní návrh se v jednotlivostech lišil od konečného provedení.^[2]

Na hranolovém soklu stojí dřík sloupu. Dřík sloupu byl v minulosti rozlomen zhruba v polovině, při pádu bylo poškozeno i vrcholové sousoší. Prostor se sloupem je obklopen železnými mřížemi mezi čtyřmi soklovými pilíři s barokními vázami. Mezi těmito pilíři jsou ještě tři menší sokly s piniovými šiškami. Vpředu na pilířích dvířek stály sochy svatého Jáchyma a svaté Anny. Na soklu u paty sloupu stála socha Immaculaty. Takovýto stav je vidět i na dobových fotografiích z let 1937–1942.^{[pozn. 2]} Po roce 1948 tyto sochy zmizely a texty na pilířích jsou nečitelné.^[3] Na vrcholu samotného korintského sloupu se nachází sousoší Nejsvětější Trojice na oblacích s hlavičkami Putti, ztvárněné v tradiční kompozici se sochami Boha Otce a Krista kde mezi nimi na kříži je holubice, symbol Ducha Svatého.^[3]^[6]

Jednotlivé stupně, zábradlí, sokl a dřík sloupu jsou ze žuly, patka, poměrně umně vyhotovená korintská hlavice sloupu, římsa soklu a sousoší z jemnozrnného pískovce.^[2]

Odkazy

Poznámky

↑ V některých pramenech je uváděn jako autor díla Johann Josef Wildt (1733–1802), otec Johanna Wildta. Jisté je jen to, že autorem byl někdo ze sochařské dynastie Wildtů z Lokte. Kromě uvedených to byli ještě Franz Welzel Wildt (1791–1837), Johann Wildt mladší (1798–1861), Ludwig Wildt (1824–1887), Josef Wildt (1831–?), Karl Wildt (1847–1916). Díky bádání v matrikách a archivech se podařilo zjistit přehled tvorby rodiny Wildtů. I přesto je možné, že připsání některých děl není kvůli totožným křestním jménům Wildtů zcela definitivní.^[4]
↑ V původním evidenčním listu nemovité kulturní památky jsou uvedeny čtyři plastiky.^[5]

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-13]. Identifikátor záznamu 127989 : Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ADAMCOVÁ, Kateřina; NEJEDLÝ, Vratislav; SLÍŽKOVÁ, Zuzana; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Karlovarském kraji. Praha: Národní památkový úřad, 2004. 216 s. ISBN 80-86234-53-3. S. 147–148.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 878 s. ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 400–401. Dále jen Prokop.
↑ Prokop, kapitola Wildtové – sochařská dynastie z Lokte. 854–856.
↑ Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice – evidenční list nemovité kulturní památky [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-02-13]. Dostupné online.
↑ ŠAFUS, Ivo. Sloup Nejsvětější Trojice v Krásně [online]. cokoli v okolí.cz, 2014-07-22 [cit. 2022-02-13]. Dostupné online.

Literatura

ADAMCOVÁ, Kateřina; NEJEDLÝ, Vratislav; SLÍŽKOVÁ, Zuzana; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Karlovarském kraji. Praha: Národní památkový úřad, 2004. 216 s. ISBN 80-86234-53-3. S. 147–148.