Slezský hřbet
Nejvyšší bod	1603 m n. m. (Sněžka)
Nadřazená jednotka	Krkonošské hřbety
Sousední jednotky	Janovické rudohoří, Jizerské hory, Krkonošské rozsochy, Český hřbet
Podřazené jednotky	Západní Slezský hřbet, Východní Slezský hřbet
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko Polsko Polsko
Povodí	Labe, Odra
Souřadnice	50°45′56″ s. š., 15°37′13″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slezský hřbet je geomorfologický okrsek Krkonoš. Je považován za hlavní hřeben hor a na jejich území kopíruje polsko - českou státní hranici v téměř celé délce. Na území České republiky se nachází částečně na území Libereckého a částečně na území Královéhradeckého kraje. Nejvyšším vrcholem je Sněžka (1603 m n. m.), která je zároveň nejvyšším vrcholem celého pohoří. Původní německý název Schlesischer Kamm zahrnoval jeho část mezi Labskou loukou a Špindlerovou boudou.^[1]

Slezský hřbet náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské hřbety^[2]. Od jižněji položeného rovnoběžného Českého hřbetu jej postupně od západu odděluje Mumlavský důl, Labský důl, Důl Bílého Labe a Obří důl. Východně od Obřího dolu na něj z jihu navazuje Růžohorská hornatina patřící již do Krkonošských rozsoch. V západním zakončení hřbetu se nachází Harrachovská kotlina, která je jeho samostatnou geomorfologickou částí. Jižně od ní se vypíná další z krkonošských rozsoch Vilémovská hornatina. Novosvětský průsmyk odděluje Slezský hřbet na západě od Jizerských hor, severní polské svahy spadají do Janovického rudohoří. Přibližně v polovině délky jej sedlo mezi vrcholy Čihadlo a Malý Šišák (u Špindlerovy boudy) rozděluje na dva geomorfologické podokrsky: Západní Slezský hřbet a Východní Slezský hřbet. Hřbet se nachází na území Krkonošského národního parku.

Jednotlivé vrcholy tvoří v rámci hřbetu souvislou řadu. Bočních vrcholů není mnoho. Nejzápadnějším vrcholem hřbetu je u Novosvětského průsmyku Mrtvý vrch (1062 m), nejvýchodnějším pak Čelo (1269 m) u Pomezních Bud.^[3]

Slezský hřbet tvoří hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. Jeho severní polské svahy spadají do povodí Odry. Jižní svahy spadají do povodí Labe a odvodňují jej (od západu) Mumlava, Labe, Bílé Labe, Úpa a Malá Úpa.

Ve vrcholovém prostoru Slezského hřbetu nalezneme prakticky jen izolované horské boudy, v nižších polohách pak nečetné luční enklávy s nepočetnou roztroušenou zástavbou.