Slavnost Zmrtvýchvstání Páně (též Velikonoční neděle nebo Boží hod velikonoční) je největší slavností křesťanskéhocírkevního roku, při níž se slaví Kristovozmrtvýchvstání a vítězství nad smrtí (a vykoupení celého lidstva).
Neděli Zmrtvýchvstání předchází Velikonoční vigilie, bohoslužba noci (Vzkříšení v sobotu večer), v níž byl Ježíš vzkříšen. Oslava Velikonoc bezprostředně trvá po celý velikonoční oktáv, avšak velikonoční doba jako taková končí až 50. dne, slavností Seslání Ducha svatého (Letnice).
V tento den lidé tradičně do kostela přinášeli velikonoční pokrmy, zejména mazance, beránky, velikonoční vajíčka, a nechávali je světit. Na mši se chodilo obvykle v novém svátečním oblečení na znamení připomínky zmrtvýchvstání Ježíše. Kromě toho lidé na Boží hod velikonoční často chodili na návštěvu a obdarovávali se drobnými dárky. [1]
Psaní velkých písmen
V souladu s Pravidly českého pravopisu jsou podoby Boží hod velikonoční a Hod Boží velikonoční (bez honorifikaceHod boží velikonoční), Velikonoční neděle či Neděle velikonoční a slavnost Zmrtvýchvstání Páně (bez honorifikace slavnost Zmrtvýchvstání páně).
V případě, že je míněna samotná událost, kterou svátek připomíná, je na místě psát zmrtvýchvstání Páně (bez honorifikace zmrtvýchvstání páně).
Autoři publikace Psaní velkých písmen v češtině navrhují užívat alternativní podoby Boží hod Velikonoční (bez honorifikace boží hod Velikonoční), hod Boží Velikonoční (bez honorifikace hod boží Velikonoční) a neděle Velikonoční.