Sitnianska vrchovina geomorfologický podcelek
Okolí Počúvadel
Nejvyšší bod	Sitno - výška 1 009 m n. m.
Nejnižší bod	jižní okraj území - výška cca 320 m n. m.
Nadřazená jednotka	Štiavnické vrchy
Sousední jednotky	Skalka Hodrušská hornatina Ipeľská pahorkatina Bzovícka pahorkatina
Podřazené jednotky	Sitno Sitnianske predhorie Štiavnická brázda Prenčovská kotlina
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko Slovensko
Poloha území na Slovensku
Souřadnice	48°23′35″ s. š., 18°51′11″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sitnianska vrchovina je geomorfologický podcelek Štiavnických vrchů. Nejvyšší vrchol podcelku i celého pohoří je 1 009 m n. m. vysoké Sitno.

Podcelek zabírá centrální a jižní část Štiavnických vrchů a v rámci pohoří sousedí na východě se Skalkou a na severozápadě s Hodrušskou hornatinou. Jižním směrem leží Ipeľská pahorkatina, patřící do Podunajské pahorkatiny, jihovýchodním směrem navazuje Krupinská planina s podcelkem Bzovícka pahorkatina.^[1]

• Sitno
• Sitnianske predhorie
• Štiavnická brázda
• Prenčovská kotlina

• Sitno (1 009 m n. m.) – nejvyšší vrchol podcelku i pohoří
• Sitience (775 m n. m.)
• Holík (754 m n. m.)
• Lipovie (740 m n. m.)
• Novinská (619 m n. m.)

Okolí Banské Štiavnice patří mezi turisticky nejatraktivnější lokality na Slovensku. Město je „Mestská pamiatková rezervácia“ od roku 1950^[2] Mezi oblíbené cíle turistů patří také Sitno a množství tajchů (vodních nádrží), využívaných na letní rekreaci.

Téměř celé území je součástí CHKO Štiavnické vrchy a leží tu maloplošná území:

• Michalské rašelinisko – chráněný areál
• Banskoštiavnická botanická záhrada – chráněný areál
• Arborétum Kysihýbeľ – chráněný areál
• Holík – přírodní rezervace
• Sitno – národní přírodní rezervace
• Jabloňovský Roháč – přírodní rezervace^[3]

Jižním a východním okrajem území vede silnice I/51, západním okrajem silnice II/524. Ze severu do Banské Štiavnice vede z Hronské Dúbravy železniční trať.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sitnianska vrchovina na slovenské Wikipedii.