Simeone de Michieli-Vitturi, též Šimun de Michieli-Vitturi[1] (3. ledna 1801 Split[2] – 25. března 1868[3]), byl rakouský politik z Dalmácie, v 2. polovině 19. století starosta Splitu a poslanec Říšské rady.
Biografie
Vzdělání získal v domovské Dalmácii i v Itálii. Po třicet let byl starostou ve Vitturi. Zasadil se o výstavbu mostů a přístavu.[2] Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm.[2] Zastupoval volební obvod Split. Uvádí se jako statkář.[4] Patřil ke sněmovní levici.[5]
V roce 1850 byl členem deputace, která v Terstu vítala císaře. V roce 1854 mu byl udělen Řád Františka Josefa. Od roku 1853 do roku 1860 (podle jiného zdroje do roku 1859[1]) zastával funkci podesty (starosty) rodného Splitu. Měl podíl na zkrášlení města a na zlepšení jeho ekonomické situace.[2]
V roce 1861 a opět roku 1864 a 1867 byl zvolen na Dalmatský zemský sněm za kurii nejvíce zdaněných, obvod Split. Sněm ho pak 1. března 1867[2] zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo), za kurii venkovských obcí v Dalmácii.[6] Patřil do politického proudu dalmatských autonomistů, tzv. autonomaši, nazývaní někdy pejorativně i talijanaši), kteří prosazovali multietnickou dalmatskou identitu a zůstávali napojení na italský kulturní okruh.[1]
Zemřel 25. března 1868.[3]
Odkazy
Reference
