je Lanczosův σ-faktor, díky kterému je eliminována velká část Gibbsova jevu. Gibbsův jev není odstraněn úplně, ale použitím druhé nebo třetí mocniny výrazu jej lze ve většině extrémních případů výrazně utlumit.
Vysvětlení
Lanczosova myšlenka je utlumit Fourierovy koeficienty vysokého řádu, které způsobují lokální divergenci řady. Studuje tedy případy, kdy se derivace Fourierovy řady může lokálně výrazně měnit. Pro částečný součet funkce rozvinuté na Fourierovu řadu tvaru
definuje
Pak lze zbytek Fourierovy řady zapsat ve tvaru
Lanczos si všiml, že v obecném případě má tvar hladké nosnémodulované vysokou frekvencí, takže derivace zbytku je
což způsobuje, že při velkých hodnotách zbytek řady nekonverguje „dost rychle“. Proto definuje upravený diferenciální operátor:
který dobře konverguje k operátoru derivace pro velká , což dává
a funkce , jsou dostatečně hladké, takže hodnoty jejich derivací nemají velký vliv na chybu aproximace. Všimneme-li si, že
vidíme, že použití tohoto diferenciálního operátoru odpovídá vynásobení Fourierových koeficientů faktorem σ.
LANCZOS, Cornelius. Linear Differential Operators. Londres & New York: van Nostrand, 1961. Dostupné online. ISBN0-486-68035-5. Kapitola Local smoothing by integration.
ACTON, Forman S. Numerical Methods That (Usually) Work. Washington (D.C.): The Mathematical Association of America, 1970. 549 s. Dostupné online. ISBN978-0-88385-450-1. Kapitola Fourier Series. (anglicky)