Pocházel z židovské rodiny v Telči. Zde vystudoval reálku.[1] Vyučil se obchodním příručím, angažoval se v odborovém hnutí a pracoval v Jihlavě, Mladé Boleslavi a Klagenfurtu. Od roku 1902 byl úředníkem a v letech 1911–1925 i ředitelem okresní nemocenské pokladny v Brně. Byl aktivní v odborové organizaci úředníků. Od roku 1909 byl členem rakouské sociální demokracie na Moravě.[2]
Profesí byl tajemníkem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Praze.[8]
Koncem 30. let 20. století pomáhal německým uprchlíkům, kteří se uchýlili do Československa. V letech 1938–1939 vedl vystěhovaleckou ústřednu DSAP v Praze. Po německé okupaci Československa se ihned 15. března 1939 skryl na britském velvyslanectví. Koncem března 1939 získal povolení k vycestování a společně s politikem Franzem Krejčím odešel do Polska.[2] Za druhé světové války pobýval v exilu. Spolupracoval s československou emigrací okolo Edvarda Beneše.[1] Jeho synem byl českoněmecký herec Valtr Taub.[9]
↑ abcdeBALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online. (německy)
↑Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1307.
↑NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 154.