Sicilská básnická škola

Fridrich II. a jeho dvůr (středověká miniatura)

Sicilská básnická škola, it. scuola siciliana byla skupina básníků píšících převážně v třicátých a čtyřicátých letech 13. století soustředěná na dvoře císaře Fridricha II. v Palermu.

Fridrich II., obdařený mnoha zájmy, zvaný provensálskými básníky chlapcem z Apulie[1] byl iniciátorem[2] a mecenášem sicilské básnické školy, což s povděkem kvitoval i Dante Alighieri.[3] Sdružení básníků na císařově dvoře se rekrutovalo z řad jeho dvorských úředníků a na rozdíl od svých vzorů z Provence nebyli tito muži na své básně existenčně odkázáni a své verše tvořili spíše pro sebe navzájem a pro císaře než pro nedostižné vdané dámy.[4]

Básně byly psány v tzv. siciliano aulico vzniklém ze zlidovělé latiny. Mezi představitelé sicilské básnické školy patří samotný císař Fridrich se svými syny Jindřichem, Enziem[pozn. 1] a Manfrédem a dvorští úředníci Rinaldo d’Aquino, Pier delle Vigne, Guido delle Colonne, Stefano Protonotaro da Messina, Iacopo Mostacci a Giacomo da Lentini.[4]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Enzio si krátil skládáním básní dlouhou chvíli v bolognském vězení.

Reference

  1. ↑ KOVÁČ, Peter. Úsvit renesance. Dvorské umění císaře Fridricha II. Bamberský a Magdeburský jezdec.. Praha: Petr Kováč - Ars Auro Prior, 2010. ISBN 978-80-904298-2-6. S. 13. Dále jen Úsvit renesance. 
  2. ↑ Úsvit renesance, str. 17
  3. ↑ Úsvit renesance, str. 14
  4. ↑ a b www.iliteratura.cz

Literatura

  • DE SANCTIS, Francesco. Dějiny italské literatury. Praha: Státní nakladatelství krásné lit. a umění, 1959. 614 s. 
  • KŘESÁLKOVÁ, J., Italská literatura v Čechách a na Slovensku. bibliografie italských literárních děl přeložených do češtiny a slovenštiny, vydaných od počátku knihtisku do současnosti, a přeložených netištěných divadelních her a operních libret inscenovaných od 18. století. Praha : Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2017. ISBN 978-80-7308-720-3

Externí odkazy