Rybníky v Libereckém kraji jsou od středověku součástí krajiny, životního prostředí severních Čech.
Hlavním účelem jejich zřizování byl chov ryb. Později byly využity i k rekreaci, sportu, regulaci povodňových srážek, mnohé z nich jsou přírodní rezervace. Mnohé z rybníků získaly dva i více českých a německých jmen.
Rybníky
K rozmachu rybníkářství došlo na území severních Čech, především na Českolipsku v 15. století. Jihovýchodně od České Lípy založili tehdejší feudálové v čele s králem Karlem IV. celé rybniční soustavy navzájem propojené potoky a kanály, např. dodnes existující Holanské rybníky. Největším vodním dílem tohoto druhu byl Velký rybník, přejmenovaný později na Máchovo jezero. Řada menších rybníků časem z různých důvodů zanikla, další byly či jsou využity nejen pro hospodářský chov ryb, k sportovnímu rybaření, vodním sportům, koupání, převedeny do systému chráněných území přírodních rezervací. Jeden z větších rybníků (Sedlištský) byl založen v druhé polovině 20. století jako odkaliště tekutých odpadů vzniklých těžbou uranových rud.
Seznam největších rybníků v kraji (uvedeny s dnešní plochou 7 a více ha):
První údaj je podle knižního zdroje (viz dole – literatura), druhý v závorce podle webu Libereckého kraje (viz externí zdroje).
